Češi jsou v práci spokojenější a žádají častěji benefity

Skoro tři čtvrtiny Čechů jsou v zaměstnání spokojené. Je to i tím, že letos dostala víc než polovina lidí přidáno. Volají ale po pružnějších pracovních podmínkách, jak ukazuje poslední průzkum jedné personální agentury. Jenže politici se nyní nemůžou shodnout na tom, jak a jestli vůbec firmy víc motivovat k tomu, aby zavedly třeba zkrácené úvazky.

Video Události
video

Češi jsou v práci spokojenější a žádají častěji benefity

Vedle žen po mateřské je čím dál častěji vyhledávají i lidé starší padesáti let, kteří se starají o své rodiče či prarodiče. Podobná místa v Česku nabízí stále málo firem.

Miroslav Cabish vede tým zaměstnanců v Česku, na Slovensku a v Rumunsku. Firma se věnuje daňovému poradenství. V každém státě má zhruba osm lidí. Všichni tu od září testují, jaké to je, pracovat místo dřívějších až deseti hodin jen šest.

„Když jsem počítal konkrétní přestávky, tak to byla práce jako brzda plyn, něco udělá a jde na cigáro, pak je hodinová pauza na oběd, neustále to bylo přerušováno přestávkami,“ vypráví Miroslav Cabish z firmy CESSCO Cash Back VAT Reclaim. Přestávky proto zrušil a zaměstnanci pracují nyní kratší dobu. Plat jim zůstal stejný. „Proč bych měl snižovat zaměstnanci mzdu za stejný objem práce, té neubylo, byla jen odvedena efektivněji,“ dodává Cabish.

Kratší pracovní doba - jiný přístup k práci

Podle zaměstnanců žádný problém. Museli ale změnit přístup k práci. „Znamená to úplně jiné plánování úkolů a jejich splnění,“ potvrzuje Milan Kirakovjan ze zákaznického servisu firmy. „Změnilo se mi to, že mám více času na přátele, rodinu a svoje koníčky jako je fitness,“ dodává tamní zaměstnankyně Tereza Vitáčková.

Zkušební provoz chce firma vyhodnotit v lednu. Zajímat ji bude hlavně počet přesčasových hodin a také to, zda nepřišla o klienty.

Pružně přistupuje k pracovní době také Tomáš Peták, který vede pobočku německé firmy ve Skalné. I tam potvrzují, že kratší pracovní doba funguje. V administrativě tak pracuje většina žen. „Pokud má někdo zkrácený úvazek, řekněme sedm hodin, a je to maminka, která je zvyklá aktivně pečovat o dítě v domácnosti, tak stihne tu práci rychleji než jiný člověk za osm hodin,“ uvedl prokurista firmy Lukas CZ Skalná.

V Česku pracuje podle statistiků na částečný úvazek jen necelých osm procent žen. Průměr v EU je skoro 32 procent. Mužů, kteří mají flexibilní úvazek, je přes procento, v Unii osm procent. V Česku se taková místa podporují dotacemi pro rodiče dětí do 12 let.

„V loňském roce jsme takto podpořili téměř pět tisíc lidí,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová(ČSSD). Na větší podpoře, třeba daňových úlevách, se teď ale vládní strany neshodnou. „To není problém, problém je zneužívání dávek,“ říká vicepremiér, předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

„Zcela zásadní je, abychom dokázali vysvětlit podnikatelům, že i pro ně je to dobré.“ 

Jan Bartošek

místopředseda strany KDU-ČSL

A neshodne se ani opozice. Třeba ODS by pro některé rizikové skupiny pobídku pro zaměstnavatele zavedla. „Dokážu si představit, že takovému zaměstnavateli stát nabídne zvýhodnění,“ říká poslankyně Lenka Kohoutová (ODS). „Částečný úvazek je pro mimořádnou situaci, není to pro běžné zaměstnávání,“ míní zase ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš.

Možnost pracovat třeba z domova přinesl i služební zákon. Podle náměstka pro státní službu takzvaného home office zatím využívají jen jednotky procent ze sedmdesáti tisíc zaměstnanců.

Zaměstnanci také stále více žádají benefity. Momentálně je největší zájem o jazykové kurzy. Ze strany firem ovšem v nabídce převažují klasické stravenky a placená dovolená navíc. Některé společnosti lákají i na vlastní školky nebo třeba sportovní aktivity a doufají přitom, že získají kvalitní pracovníky, kterých je nyní, kvůli nízké nezaměstnanosti, nedostatek.

Ping pong hraje Tomáš Bauer, zaměstnanec serveru Letuška, i několikrát týdně. Přitom neopustí práci, protože stačí jen sejít do suterénu. „Chodím si sem zahrát, když je volná chvilka, což tedy moc často není, takže spíš pokud člověk chce na chvilku vypnout, odreagovat se.“

Zatímco před deseti lety mohl využívat maximálně tři benefity, letos už jich firma nabízí bezmála deset - třeba i očkování proti chřipce.„Doktor přijde přímo za námi, takže člověk nemusí shánět, čekat někde v kanceláři,“ dodává Bauer.

Mezi nejžádanější bonusy patří jazykové kurzy

Právě bonusy pro zaměstnance ve výši do tisíce korun jsou nejčastější - poskytuje je 35 procent firem. Výjimečné ale nejsou ani ty nad deset tisíc korun. „Zaměstnavatelé vyvíjejí snahu motivovat potenciální nové zaměstnance, tudíž jim nabízejí benefity, bonusy nebo podobně,“ potvrzuje mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.

Mezi ty nejžádanější patří v současné době jazykové kurzy a peníze k platu navíc. Řada zaměstnavatelů proto platí nebo alespoň přispívá na vzdělání svých lidí. Třeba Pavle Fialové firma přispěla na kurzy němčiny. „Pracuju v bance a němčinu využiju při komunikaci s klienty,“ potvrzuje Pavla Fialová.

Někteří zaměstnavatelé zařídili v rámci bonusů pro své zaměstnance školky. Každé ráno v půl šesté sem děti vodí například Pavla Lišťáková. Bez toho by do práce chodit nemohla. Směna jí totiž začíná už v šest hodin ráno.

„Jiná soukromá školka tu není a státní školka je otevřená až od sedmi. A tady vyjdou vstříc, když jsme v práci přesčas, tak můžou zůstat déle,“ dodává Lišťáková. Ze školky jde rovnou do firmy - pracuje v šicí dílně. Připravuje látky na výrobu postelí.

Firma začínala pouze se dvěma zaměstnanci - teď jich má 550, 65 procent z nich jsou ženy. Nové pracovníky láká hlavně na bonusy. „Z dalších benefitů pro rodiny s dětmi je to příspěvek při narození dítěte ve výši deset tisíc korun a taky příspěvek, pokud dítě nastupuje do první třídy - taky deset tisíc korun,“ konstatuje manažerka firmy Blanář nábytek Alena Jindráková.

Naopak o nejposkytovanější benefit v českých firmách - stravenky - tady už zaměstnanci takový zájem nemají.