Brexit může podle Šlechtové připravit Česko o miliardy z fondů EU. Chce urychlit vypsání výzev

Ministerstvo pro místní rozvoj má na příští rok v rámci národních programů a dotací připraveno 1,08 miliardy korun, zhruba o 200 milionů korun méně než pro letošek. Zároveň chce do konce roku vypsat minimálně 70 procent výzev pro využití peněz z evropských fondů na období 2014–20. Ministryně Karla Šlechtová (za ANO) se totiž obává, že kvůli brexitu může Česko přijít o desítky miliard korun.

Ministryně Karla Šlechtová uvedla, že pro národní programy žádala o 2,4 miliardy korun. „Ale ve chvíli, kdy stát navyšuje platy pedagogům, policistům, zvyšuje důchody, tak je vždycky někdo, kdo dostane méně. A to je MMR. Je možné, že starostové menších obcí budou při schvalování rozpočtu v Poslanecké sněmovně demonstrovat,“ uvedla ministryně.

Největší objem peněz jde na podporu bydlení pro sociálně ohrožené skupiny. Více než dvě třetiny z 411 milionů se týkají komunitních domů pro seniory a pečovatelských bytů. „Peníze z tohoto programu půjdou také na výstavbu bytů pro osoby, které například dosáhly plnoletosti a opouštějí výchovná zařízení, nebo které ukončily výkon trestu,“ uvedla Šlechtová.

Týká se to i těch, jimž hrozí odebrání dítěte z důvodu nevyhovujícího bydlení, doplnila Šlechtová. Žádosti o podporu komunitního bydlení pro letošní rok podle ní byly o 200 procent vyšší, než jaké jsou možnosti MMR.

Podporu dostanou také obnovy sídlišť, například výsadba zeleně, výstavba parkovacích míst nebo dětských hřišť, a také zajištění bezbariérového přístupu nejen v bytových domech, ale třeba i na úřadech.

Dalších 250 milionů korun má ministerstvo na rekonstrukce a opravy silnic druhé a třetí třídy v obcích do 3000 obyvatel, na něž se nevztahují evropské dotace. Je to sice o 50 milionů korun více než pro letošní rok, ale podle Šlechtové přišly žádosti v hodnotě 900 milionů korun.

Ministerstvo dále vypíše výzvy na podporu zapojení do komunitního života v obci (178 milionů Kč), demolice vybydlených domů (100 milionů korun) nebo obnovu obecního a krajského majetku po živelních pohromách (50 milionů korun).

Výzvy vypíše MMR už začátkem příštího týdne, žádosti chce ve většině případů přijímat do konce roku. „Je to proto, abych viděla, jaká je poptávka po jednotlivých programech. A když budou peníze někde přebývat, můžu je dát například do oprav místních komunikací. Žádné peníze rozhodně nepropadnou,“ dodala Šlechtová.

Obava o peníze z evropských fondů po brexitu

Ministryně zároveň řeší peníze z evropských fondů. Kvůli brexitu by totiž Česká republika mohla podle ní přijít o desítky miliard korun z evropských fondů.

„Pokud jde o brexit, nikdo si nemůže myslet, že by to nemělo vliv. Velká Británie je třetím největším plátcem do evropského rozpočtu. Pokud v březnu 2017 zažádá o odchod z EU, tak ten proces potrvá maximálně dva roky. Ale může to být i dříve. Proto třeba už od roku 2019 můžeme být bez britských peněz. A to by byla zhruba pětina částky, kterou do té doby nevyčerpáme,“ řekla Šlechtová.

Proto apeluje na orgány, převážně ministerstva, která jsou za operační programy zodpovědná, aby co nejrychleji vyhlašovaly výzvy. Chce, aby jich na konci roku bylo vyhlášených minimálně 70 procent. „Ministerstva zároveň musí oslovovat žadatele, aby o dotace žádali. To se zatím moc nedaří,“ doplnila ministryně.

Česko má podle ní navíc zpoždění, protože řídící orgány se ještě do poloviny letošního roku zabývaly dočerpáváním peněz z programového období 2007–2013. Evropská unie navíc přidělené prostředky definitivně schválila až v polovině roku 2015.

Podle Šlechtové navíc teoreticky hrozí, že by mohla Evropská komise programové období zkrátit. „Vzniká migrační fond, Unie může potřebovat peníze i na jiné věci. Zatím počítáme s tím, že peníze z aktuálního období budeme moci čerpat až do roku 2023. Ale může se stát, že skončíme už v roce 2020 a příjemci o ně přijdou. Zkušenosti s vyjednáváním s Evropskou komisí mám. A mám pocit, že pokud se tam nějaké informace šíří velmi neformálně, tak je to nakonec oficiální. Proto to hlídám. Nechci šířit poplašné informace vůči příjemcům, ale je to fakt,“ dodala ministryně.

Co se týče návrhů, aby země střední a východní Evropy, které nechtějí přijímat uprchlíky, přišly o evropské dotace, Šlechtová je striktně proti. „Postoj vlády je jednoznačně negativní. Nechceme přijít ani o euro kvůli tomu, že se tady vytváří fond na migranty. Ať se ty peníze vezmou někde jinde, ale neberou se z fondů soudržnosti,“ doplnila.