Návrh rozpočtu se schodkem 60 miliard. Podle ekonoma to odpovídá povodním z roku 2002

Sněmovní rozpočtový výbor ve středu hlasy koaliční většiny doporučil sněmovně schválit v prvním čtení základní údaje státního rozpočtu na příští rok. Navrhovaný schodek má představovat 60 miliard korun. Z návrhu mimo jiné vyplývá, že chce stát přijmout příští rok přes sedm a půl tisíce nových zaměstnanců. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24. Na otázky odpovídal ekonom společnosti Deloitte David Marek. Podle něj to není dobrý rozpočet, odpovídá totiž katastrofě v podobě povodní z roku 2002.

Video 90’ ČT24 - Rozpočet 2017 ve sněmovně
video

90' ČT24 o státním rozpočtu. Hostem ekonom David Marek

Rozpočet přišel poslancům představit ministr financí Andrej Babiš (ANO). Řekl mimo jiné, že s kritikou šedesátimiliardového deficitu by mohl teoreticky i souhlasit, ale že v rámci koalice šlo o maximum možného. „Myslím, že jsme udělali dobrý rozpočet,“ konstatoval.

„Rozpočet vystihuje priority současné koaliční vlády,“ řekl předseda výboru a zpravodaj k rozpočtu Václav Votava (ČSSD). Letošní schodek měl podle schválené verze rozpočtu dosáhnout 70 miliard korun. Babiš však v úterý řekl, že očekává přinejmenším vyrovnaný výsledek. 

Opozice je k rozpočtové politice kritická. „Je evidentní, že případný vyrovnaný rozpočet, jak si přeje vládní koalice, aby letos dopadl, bude hezky vypadat na billboardech v předvolební kampani, ale reálně je to zaplaceno tím, že stát utlumil svoji investiční aktivitu v řádu desítek miliard korun,“ podotkl člen sněmovního rozpočtového výboru Adolf Beznoska (ODS).

Výbor pak neschválil návrh předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, který chce vrátit rozpočet na příští rok vládě k dopracování tak, aby výdaje i schodek snížila nejméně o 30 miliard korun.

Video Události
video

Události ČT: Rozpočet počítá se 60miliardovým schodkem i přijetím více než 7,5 tisíce zaměstnanců

Ekonom David Marek v pořadu 90' ČT24 ohodnotil navrhovaný schodek rozpočtu negativně. „Není žádný důvod plánovat rozpočtový deficit v příštím roce, když letos rozpočet skončí nejspíš s přebytkem a příští rok se nestane žádná katastrofa, alespoň doufejme, která by vrhla českou ekonomiku zpátky do recese,“ prohlásil. „Pokud vláda čeká povodně tak velké jako před čtrnácti lety, pak je to oprávněné,“ dodal. Celkové náklady na tehdejší povodně se totiž zpětně odhadovaly zhruba na 70 miliard korun.

I on si myslí, že rozpočet není dostatečně proinvestiční. „Pořád se ani neblížíme úrovni výdajů, které vláda v této oblasti realizovala před krizovými roky, a ani tehdy to nebyla žádná sláva,“ zmínil.

Podle Babiše je návrh rozpočtu realistický

Ministr ve středu uvedl, že návrh rozpočtu vychází z realistických makroekonomických prognóz. Předpokládá ekonomický růst 2,4 procenta, inflaci 1,2 procenta a čtyřprocentní nezaměstnanost. Celkové příjmy by měly činit 1249,3 miliardy korun a výdaje 1309,3 miliardy korun.

Na příjmech se má pozitivně projevit zavedení elektronické evidence tržeb, která má v příštím roce přinést tři miliardy korun. Naproti tomu související zařazení stravovacích služeb do nižší, patnáctiprocentní sazby daně z přidané hodnoty má rozpočet připravit o 2,8 miliardy korun. Schválené zvýšení spotřební daně z cigaret má přinést 4,4 miliardy korun a nová daň z hazardu 4,2 miliardy.

Rozpočet ovlivňuje i skutečnost, že stát chce příští rok přijmout přes sedm a půl tisíce nových zaměstnanců. Jejich počet tak má dosáhnout bezmála 445 tisíc. Zdaleka nejvíc, skoro tři tisíce nových zaměstnanců, mají přijmout školy, obrana má nabrat kolem dvou tisíc vojáků a skoro 750 zaměstnanců přibude na úřadech spadajících pod ministerstvo práce a sociálních věcí. „Nemáme učitele, kteří by učili naše děti, nemáme vojáky, nemáme dostatek policistů,“ uvedl Babiš.

 

Kalousek však vládě vyčetl hlavně zhoršování strukturálního deficitu v době ekonomického růstu. Kritizoval také nárůst provozních výdajů, například na mzdy nebo na nákupy materiálu. Bezkonkurenční prioritou vlády je podle něho rozšíření armády státních zaměstnanců. „Rozpočet je plýtvavý, rozpočet je přerozdělovací,“ prohlásil. 

Opozici se nelíbí, že počet státních zaměstnanců roste už od roku 2013. „Platíme o desítky miliard ročně víc na více než 30 tisíc státních zaměstnanců. To si opravdu ještě žádná vláda nedovolila,“ řekl Kalousek. „Další úředníci v tomto státě potřeba nejsou. Zatíží nám rozpočty i do budoucna. Chováme se, jako kdyby ekonomický růst měl pokračovat neustále,“ dodal Beznoska.

Babiš poznamenal, že Kalousek má mantru strukturálního deficitu, který se mu povedl jen jednou, když všechno seškrtal. Zdůraznil, že Česko je jednou z nejméně zadlužených zemí v Evropě a jeho ctižádostí je, aby bylo pátou nejméně zadluženou zemí. „Extrémně dobře vybíráme daně a odvody,“ prohlásil. Současná vláda od svého nástupu vybrala o 324 miliard korun navíc, uvedl.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

předseda poslaneckého klubu ODS

„V okamžiku, kdy letos očekáváme vyrovnaný rozpočet, není žádný důvod, abychom plánovali pro příští rok schodek 60 miliard.“

Zbyněk Stanjura

předseda poslaneckého klubu ODS

Jiří Dolejš (KSČM) podotkl ke slovům o extrémně dobrém výběru daní, jestli to není přeceňování. Dopady elektronické evidence tržeb podle něj nebudou tak dramatické. Ocenil vládu, že našla odvahu třeba ke zvýšení platů státních zaměstnanců nebo zvýšení důchodů.

„Nevidíme žádný racionální důvod, proč má být navržený schodek 60 miliard,“ prohlásil však předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Rozpočet označil za předvolební. 

„Ten rozpočet samozřejmě je postaven konzervativně, také musíme myslet trochu na budoucnost,“ řekl šéf sněmovního rozpočtového výboru Votava (ČSSD). Místopředseda výboru Jan Volný (ANO) pak říká, že dělají všechno pro to, aby dostali stabilně a dlouhodobě rozpočet na vyrovnanou nebo přebytkovou úroveň.

Celá sněmovna se začne rozpočtem zabývat 26. října, poslanci ho budou definitivně schvalovat 7. prosince.