Český průmysl potřebuje tisíce pracovníků z Ukrajiny a úřady práce to neřeší. Z těch se postupně staly pouze ústavy pro vyplácení sociálních dávek. Na sněmu Svazu průmyslu a dopravy to prohlásil prezident svazu Jaroslav Hanák. Získávání pracovníků z kulturně blízkých zemí schvaluje i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a příchod migrantů z Ukrajiny podpořil prezident Miloš Zeman.
České firmy podle šéfa svazu průmyslu potřebují tisíce Ukrajinců
Českému průmyslu podle šéfa Svazu průmyslu a obchodu Jaroslava Hanáka chybí 140 tisíc zaměstnanců. „Kvalifikovaných především v technicky zaměřených oborech. Je potřeba něco urychleně dělat, protože řada firem říká, že není schopná plnit své zakázky. A když ty zaměstnance nemůžeme sehnat doma, musíme je sehnat v zahraničí. Potřebujeme tisíce Ukrajinců, protože trh práce to neřeší,“ doplnil Hanák.
„Doufám, že vláda brzy udělá rozklad těch 385 tisíc lidí bez práce. Že nám řeknou pravdu, že skoro sto tisíc z nich jsou na sociálních dávkách a jsou tam rádi. Dalších zhruba 80 tisíc spadá do šedé ekonomiky,“ uvedl šéf svazu. Většina ze zbývajících uchazečů podle něj buď nemá odpovídající kvalifikaci, nebo jsou „tak trochu nemocní“.
GALERIE
Sněm Svazu průmyslu a dopravy
Prezident Miloš Zeman dokonce prohlásil, že „nikdo z těchto lidí pracovat nechce“ a není důvod, aby pobírali dávky, pokud nabízenou práci odmítají.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ocenil, že Česko patří s Německem k zemím s nejnižší nezaměstnaností. „Za dva roky se podařilo zaměstnat 200 tisíc lidí, to je dobrá zpráva,“ podotknul.
„Ovšem špatná zpráva je, že pracovní trh je v některých profesích vyčerpán. Musíme hledat možnosti, jak najít pracovníky v zahraničí. Teď je čas, abychom se v listopadu sešli se zaměstnavateli, jaké je řešení pro přísun Ukrajinců a vydávání pracovních karet,“ doplnil Sobotka. Zároveň ujistil, že je stoupencem získávání pracovníků z regionů, které jsou Česku kulturně blízké.
Události ČT: Výrobci ve strojírenství upozorňují na nedostatek kvalifikovaných sil (zdroj: ČT24)
Podnikům chybí konstruktéři, operátoři strojů i technologové. Podle politiků je nevyhnutelná i změna ve školství. „Technické obory a technické předměty je něco, co by mělo být do značné míry podporováno,“ uvedl předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. „Matematika se musí učit tak, aby byla srozumitelná a aby lidi nestrašila,“ zmiňuje předseda ODS Petr Fiala.
Podle premiéra musí všechny typy škol učit rozumět digitálním technologiím. „Abychom tu vychovali novou generaci expertů, kteří budou v novém digitálním světě použitelní,“ prohlásil. Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) chybí ročně 40 tisíc dětí, které se nenarodí, přičemž část z nich by odešla do technických oborů. Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) zase podotýká, že žáci po základní škole chtějí dál studovat gymnázium, střední a vysokou školu. „Máme málo učňů,“ zmínil.
Roky čekání na stavby
Svaz průmyslu a dopravy uspořádal sněm v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Od Hanáka ještě zazněla kritika stavu infrastruktury v zemi. „Je potřeba se stydět za Českou republiku, jaká máme povolovací řízení. Je nedůstojné, aby příprava staveb trvala 12 až 14 let, když v okolních zemích je to polovina,“ upozornil.
Vládě trvalo několik měsíců, než se dohodla na novele stavebního zákona, který by měl proces povolování urychlit, podotkl Hanák. „A mám hrůzu z toho, co se s ní bude dít v Poslanecké sněmovně,“ dodal. Za naději považuje úplně nový stavební zákon, na kterém pracuje ministerstvo pro místní rozvoj.
Za to, že v Česku bylo v posledních letech dokončeno minimum nových dálničních úseků, se podle něj současná vláda nemůže vymlouvat na ty předcházející. „Mohli jsme počítat s tím, že Brusel k nám nebude shovívavý ohledně EIA,“ doplnil Hanák.
Narážel na to, že u velké části dopravních staveb je potřeba opakovat proces posuzování jejich vlivu na životní prostředí, protože Evropská komise odmítla uznat posudky, které vznikly podle starého zákona z doby před vstupem Česka do EU.
Podle Sobotky není zhruba stovka staveb s propadlou EIA vůbec připravených a Česko ztratilo 20 až 25 let. „Ty stavby neměly územní rozhodnutí ani stavební povolení. Bylo potřeba zamést si před vlastním prahem a stavby začít znovu připravovat. Priorita vlády je zrychlit výstavbu dopravní infrastruktury,“ dodal Sobotka.