Autobazary odmítnou až 200 tisíc vozů ročně, odhalují u nich podvody

Až 200 tisíc aut ročně odmítají vykoupit velké autobazary. Jde především o ty, u nichž dojde k odhalení stočeného tachometru, neodborných zásahů do konstrukce nebo řídicí jednotky. Často se ale jedná také o vozy v exekuci. Majitelé pak zkoušejí auto prodat v menším bazaru, na vlastní pěst nebo na internetu. Kupující se tak většinou o závadách nedozvědí. A pokud ano, těžko se pak domáhají nápravy.

Video Události
video

Téma Událostí: Vozový park v Česku

Před odkupem vozu provedou bazary jeho detailní prohlídky na dílně. „Každé vozidlo prověřujeme podle výrobního čísla v dostupných databázích,“ říká manažer nákupu Auto ESA Jiří Macoun. Speciálním přístrojem je také možné změřit přesnou tloušťku laku. Během chvíle se tak zjistí, zdali auto bylo někdy bourané.

Odhalit se daří i falšování VIN kódů nebo odstranění filtru pevných částí, který patří k výfuku. Bez něj prakticky není možné projít další technickou kontrolou. „Pokud je ten filtr funkční, tak koncovka výfuku neobsahuje žádné stopy po spalinách – lidově saze,“ dodává Macoun. Řadu závad si autobazary samy opravují – nejčastěji brzdové destičky a kotouče.

Pokud vykupovaný vůz projde autobazarovou prověrkou, dostane certifikát kontroly vozu. Desítky vozů denně ale takovouto kontrolou neprojdou. „Denně přijímáme do prodeje cca 120 aut, z čehož ale minimálně polovinu, tedy 50 až 60 vozidel, odmítáme,“ potvrzuje ředitel strategického rozvoje Auto ESA Pavel Foltýn.

„Denně prověříme několik tisícovek aut a z toho odmítneme zhruba 70 procent. Klesá lehce počet kradených vozů, ale na druhou stranu dramaticky roste počet vozů s právními problémy typu exekuce,“ dodává provozní ředitel autobazaru AAA AUTO Petr Vaněček.

Odmítnutá auta zpravidla jejich majitelé nabízejí dál hlavně na internetu. Proto odborníci radí mít s sebou při koupi ojetého vozu i svého technika. Přivést si vlastního mechanika umožňují i velké autobazary. Není tak nutné se spoléhat jen na doklady předložené tou danou společností.

CNG i elektromobily šetří peněženku i životní prostředí

Auto na stlačený zemní plyn se příliš neliší od klasického benzinového. Hlavním rozdílem jsou jen dvě různé nádrže a dvě různá plnění. „Podlaha, nebo dno zavazadlového prostoru, je trošku vyšší než u běžných verzí. A pod ní vlastně není rezerva, ale je tam kryt nádrží. Pod tím krytem jsou dvě tlakové nádoby na stlačený zemní plyn,“ říká majitel vozu CNG a  šéfredaktor online magazínu Úsporně.info Marek Tomíšek.

Hlavním argumentem zastánců vozů na CNG je úspora peněz. Na rozdíl od benzinu a nafty se za stlačený zemní plyn neplatí spotřební daň. „Oproti dieselu, se kterým jsem jezdil předtím, mám náklady na kilometr zhruba o padesát haléřů nižší,“ dodává Tomíšek. Ještě větší rozdíl je pak v porovnání s benzinem. Tady stojí kilometr asi korunu sedmdesát, zatímco v případě plynu je to devadesát haléřů.

Ještě levněji jezdí auta srovnatelné třídy na elektřinu – kilometr okolo 25 haléřů. Cena jednoho z nejprodávanějších elektromobilů začíná na 750 tisících Kč. Jeho řízení se už ale od klasického auta trochu liší – neřadí se tady, přesto se pyšní obrovským zrychlením.

Výhodou, ale zároveň i nevýhodou vozu je možnost nabití baterií z běžné zásuvky. Jenže to může trvat až patnáct hodin. V případě rychlonabíječky, kterých je zatím v Česku ale jen pár, můžou být baterie plné už za půl hodiny.

Vyšší investice do takového vozu se začne vyplácet po najetí minimálně dvou set padesáti tisíc kilometrů. A vzhledem k malé síti nabíjecích stanic se zatím příliš velký rozvoj elektromobilů v nejbližších letech nečeká.