Spropitné, které si ponechá barman nebo číšník, nebude podléhat elektronické evidenci tržeb. Na svém blogu to uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). V případě, že si ovšem spropitné ponechá částečně nebo celé majitel restaurace, pak by se mělo evidovat. První fáze elektronické evidence tržeb začne 1. prosince a bude platit pro podnikatele ve stravování a ubytování.
Babiš: Spropitné číšníkovi nebude podléhat evidenci tržeb
„Ať si každý dává spropitné, jaké chce – je to součást naší kultury a vhodný způsob, jak ocenit obsluhující personál. Systém, který chceme zavést, na tom nechce nic měnit,“ uvedl ministr. Zároveň Babiš připomněl, že spropitné bylo, je a bude příjmem, který podléhá zdanění.
Pokud si tedy podle ministra spropitné nechává číšník nebo barman, tedy zaměstnanec, nic se nemění. Jestliže spropitné zákazník hradí z platební karty, ale majitel pak celou částku zahrne do mezd zaměstnancům, opět nemusí podléhat evidenci tržeb.
Nechává-li si ovšem spropitné plně nebo částečně majitel restaurace, pak podléhá podle Babiše elektronické evidenci tržeb. „Ano, tento případ může být v praxi poněkud kostrbatý, protože účtenka za konzumaci už bývá vystavena, ale odpovídá to principu, že to je příjem z podnikání, tedy tržba, která se má evidovat. I když se jmenuje spropitné,“ dodal Babiš.
- Celkově se dají podnikatelé rozdělit na tři skupiny. Ty, kteří již mají zavedený některý z moderních pokladních systémů, čeká zřejmě už jen pokračování v úhradě měsíčních „udržovacích“ poplatků. Tedy toho, co platí svému poskytovateli za služby. Přechod na elektronický evidenční systém mají podle odborníků prakticky již vyřešen. V nejjednodušším případě to tedy znamená pokračovat v investici ve výši zhruba pět set korun měsíčně plus nově poplatky za internetové připojení pro ty, co ho zatím nepotřebovali.
- Druhou skupinu tvoří ti, kteří pracují s nedostatečným či zastaralým softwarem. Pro ně by to měla být záležitost několika tisíc korun, v závislosti na tom, co z dosud používaného zařízení půjde použít.
- V poslední skupině byznysmenů jsou ti, kteří nemají dosud vůbec nic. Respektive mají staré registrační pokladny. Tedy jednoúčelová zařízení, která neumí komunikovat přes síť. Ti si budou muset pořídit jak samotné zařízení, tak software. Cenově to podle odborníků může představovat výdaj ve výši šest až dvacet tisíc korun. Ovšem v případě potravinářského sektoru, kde je většinou kromě pokladny potřebná i váha, se horní hranice blíží až sedmdesáti tisícům korun.