Minimální mzda dělá své. Tripartita nezažila tak napjaté vztahy od nástupu Sobotky

Společně mají rozhodnout o změnách v nemocenské nebo růstu minimální mzdy. Vztahy mezi některými zástupci zaměstnavatelů a odborů jsou teď ale nejnapjatější od nástupu Sobotkova kabinetu. Prezident Hospodářské komory obvinil šéfa největší odborové centrály, že proti oprávněným podnikatelským návrhům vystupuje příliš radikálně. Josef Středula to ale důrazně odmítá.

Černé mraky nad vzájemnými vztahy dorazily paradoxně uprostřed léta na jednání tripartity poslední červencové pondělí. Zástupci zaměstnavatelů a odborů řešili s ministry třeba zvýšení minimální mzdy nebo útlum dolů na Ostravsku. A ostré výroky tentokrát přerostly míru obvyklé výměny argumentů.

Jako první přišel s důrazným vyjádřením prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, a to vůči šéfovi odborů. „Vyjádřit se po zasedání tripartity, že zaměstnavatelům jde jenom o zisk a chudobu… zisk pro sebe a chudobu pro lidi, tak to mám pocit, že už jsme za hranou inteligentního vyjadřování,“ řekl Dlouhý.

Josef Středula
Zdroj: ČTK
Autor: Kateřina Šulová
Předseda odborové centrály ale nevidí situaci tak vyhroceně. Dohady o minimální mzdě podle něj vždy provázela a bude provázet vyhrocenější nálada. „Že jsou některá témata taková, je zcela logické,“ dodal Středula.

Výhrady proti jednání odborů na tripartitě má však i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Podle něj se odbory stále více politizují. „Já bych řekl, že jsou velkou součástí sociální demokracie… Je fakt, že v současné době je naše delegace zaměstnavatelů a podnikatelů v dost velké nevýhodě,“ prohlásil. Odbory ale jakýkoliv politický vliv odmítají – prý pouze hájí zájmy zaměstnanců.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák
Zdroj: ČT24
Na posledním jednání tripartity se před dvěma týdny zástupci zaměstnavatelů a odborů nedohodli na růstu minimální mzdy. O možných změnách v nemocenské ani jednat nezačali. Přitom právě pro případný návrat proplácení prvních tří dnů nemoci je podle koaliční smlouvy dohoda mezi firmami a odbory nutná. K té už ale zřejmě nedojde.

 Ve sněmovně jsou nyní dva návrhy, které počítají s obnovením proplácení prvních tří dnů pracovní neschopnosti. Jeden přišel ze Senátu, druhý předložili komunisté. Náklady by hradily firmy, a proto se změnami tripartita nesouhlasí. Navzdory tomu návrhy podporuje i vládní ČSSD.

Další variantou je zavedení až pěti dnů zdravotního volna, a to za plný plat – takzvané sick days. Kdykoliv v průběhu jednoho roku by si je zaměstnanec mohl vybrat.

Za letošní první půlrok vyplatil stát nemocným lidem nejvíc peněz za posledních 5 let. Pacienti v pracovní neschopnosti inkasovali skoro 9 miliard. Další velkou sumu jim pak hradí i zaměstnavatelé. Průměrná doba léčení se prodloužila na 42 dnů. Nejčastější diagnózou byly choroby dýchacího ústrojí.