Komise trvá na tom, aby vyslaní pracovníci měli stejné podmínky jako místní. Nejen české firmy se bouří

Boj Německa a Francie proti levnějším pracovníkům z jiných evropských států pokračuje a podporu má i v Bruselu. Evropská komise oznámila, a to i přes odpor třetiny členských států, že práce na plánech směrnice o platech pro pracovníky vyslané do zahraničí pokračuje. V praxi by to pro české firmy znamenalo, že pokud by vyslaly někoho například do Německa na služební cestu, měly by platit svým pracovníkům alespoň tamní minimální mzdu, tedy 8,5 eura na hodinu. Nejen české firmy se proti tomu bouří a ani podle ekonomů tento záměr nedává smysl.

Video Studio ČT24
video

Kovanda: Návrh nemá logiku

Evropská komisařka pro zaměstnanost Marianne Thyssenová potvrdila, že s plánem na povinnou minimální mzdu i pro zahraniční zaměstnance počítá. „Vyslaní zaměstnanci nejsou pracovníky druhé kategorie,“ prohlásila a dodala, že na jaře představený plán nezasahuje do pravidel pro mzdy, pouze srovnává postavení zaměstnanců. A to přesto, že třetina členských států Evropské unie se již pokusila projednávání návrhu zablokovat takzvanou žlutou kartou a žádaly komisi o nové přezkoumání. Podle nich by si tato pravidla měly upravovat jednotlivé státy samy. 

Změnu pravidel požadují především země jako Francie, Belgie či Německo, ve kterých pracuje nejvíce vyslaných pracovníků z ostatních států Unie. Podle nich berou vyslaní pracovníci ze zemí, kde je práce levnější, zaměstnání místním a zhoršují podmínky pracovníků v oborech, kterých se to týká. Například jde často o dopravní či stavební společnosti.

Podle zemí, které s tím nesouhlasí a kam kromě Česka patří třeba také Polsko, Maďarsko, pobaltské státy, Chorvatsko, Bulharsko či Rumunsko, jde ale o normální konkurenci a ne o sociální dumping, jak naznačují některé západní země.

Podobná pravidla jako prosazuje komise, a která by tedy měla platit stejně v rámci celé EU, již od začátku července platí ve Francii pro řidiče kamionů. Francie si tím tak chrání svůj pracovní trh, evropská velmoc totiž patří k těm zemím, které mají vysoké minimální mzdy.

 

Podle návrhu komise by měly firmy dát nově svým zaměstnancům v cizině nejen minimální mzdu v dané zemi, ale zároveň všechny příplatky či příspěvky, které se k dané pozici v zemi vážou. To by ale firmám mohlo velmi zvýšit náklady. Navíc například český vyslaný zaměstnanec má nárok na stravné – to by naopak mohlo skončit.

A jak uvedl iHned, podle bruselského think-tanku Bruegel jsou také vyslaní pracovníci pouze jednou z možností, jak využívat rozdílů ve mzdách napříč unijními státy. Podobný efekt má například přesun výroby do států s nižšími mzdami nebo dovoz levnějších produktů ze zemí s nižšími výrobními náklady.

Češi budou proti návrhu dále bojovat

Například čeští dopravci, kteří často vysílají své pracovníky za hranice Česka, tak už do Bruselu vzkázali, že se nehodlají s novými pravidly smířit. „Naše aktivity k eliminaci dopadů těchto opatření pokračují v rámci naší spolupráce ve visegrádské čtyřce. Je nutné dále vyvíjet tlak jak na Francii, tak na Evropskou komisi,“ řekl pro iDnes.cz mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.

Podle sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia je to ukázka nebývalé arogance vedení Evropské komise. „Ani první návrh změny směrnice není doprovázen seriózním odhadem dopadů na podnikatele či hospodářství členských států EU. Jde jednoznačně o nadiktovaný cíl, který se musí dosáhnout, ať to stojí, co to stojí,“ citoval iDnes autodopravce.

Stavba dálnice u polsko-českých hranic
Zdroj: ČT24
 

Kovanda: Nedává mi to smysl

Hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda v tomto rozhodnutí hledá smysl velmi těžko. „Myslím si, že jeho dopad by byl velmi negativní a velmi by to uškodilo vzájemnému obchodu. Můj názor je, že by to vyústilo v to, že čeští pracovníci v Německu by nepracovali a nebo jen velmi omezeně,“ řekl.

Míní, že 8,5 eura na hodinu, které by vyslaní čeští zaměstnanci pobírali, je moc. „Pokud by pracovník pracoval celou dobu v Německu, tak by to znamenalo minimální mzdu na úrovni 40 tisíc korun měsíčně. Český zaměstnavatel by tak musel vyplácet čtyřikrát větší minimální mzdu, a pro řadu z nich by tak mohlo být toto opatření likvidační,“ popsal ekonom.

Ani návrh ohledně ukončení diet není podle Kovandy šťastný. „Způsob vypořádání se s touto situací by se hledal obtížně. A doufám, že Evropská komise od návrhu upustí,“ dodal Kovanda.