Praha – Prvním čtením dnes prošel vládní návrh na zvýšení spotřební daně z cigaret a tabákových výrobků. Podle návrhu má v roce 2014 krabička cigaret podražit celkem o zhruba čtyři koruny. V roce 2013 by tak měla cena stoupnout zhruba o dvě koruny a v roce 2014 o další dvě koruny. Zvýšení reaguje na požadavek EU, která chce, aby minimální sazba daně z cigaret představovala alespoň šedesát procent z průměrné koncové ceny pro spotřebitele a 90 eur z tisícovky kusů cigaret. Už závěrečným čtením prošla novela insolvenčního zákona, jež má ztížit podávání bezdůvodných insolvenčních návrhů, které mají poškozovat konkurenční firmy.
Poslanci podpořili zvýšení daně u cigaret a tabáku
Původně ministerstvo financí počítalo s jednorázovým zvýšením od roku 2014, nově se rozhodlo zvýšení daně rozložit do let 2013 a 2014. Důvodem je mimo jiné zvýšení daně z přidané hodnoty od příštího roku o jeden procentní bod, kdy základní sazba stoupne na jednadvacet procent. „Pokud se ceny zvýší v jednom roce hodně, tak to může mít dopady na růst černého trhu, což má potom negativní dopad na růst spotřebních daní. Proto se snažíme změny dělat tak, aby byly pozvolné, postupné a neměly dopady na výnosy,“ vysvětlil ředitel odboru strategie daňové politiky ministerstva financí Martin Jareš.
Od ledna 2012 vzrostla sazba daně z cigaret o pět haléřů za kus, u doutníků o deset haléřů a u řezaného tabáku o 60 korun za kilogram. Od roku 2013 by měla sazba daně z cigaret stoupnout o šest haléřů, v roce 2014 o dalších devět haléřů. Minimální spotřební daň na jednu cigaretu by tak měla stoupnout na 2,25 Kč, nyní je to 2,10 koruny. Cena za krabičku cigaret se v průměru vyšplhá na osmdesát korun.
Miroslav Kalousek, ministr financí:
„To je naprosto nezbytná novela.“
Poslanec ODS a bojovník proti kouření Boris Šťastný poznamenal, že v současné době je krabička cigaret v přepočtu levnější než v roce 1990 a že nyní si jich lidé můžou za svůj plat koupit víc než tehdy. Kalousek na to řekl, že pokud by česká ekonomika byla izolovaná, klidně by navrhl třeba trojnásobné zvýšení daně. Zdůraznil však, že je třeba brát v úvahu ceny v okolních zemích, protože necitlivé zvýšení daní ve srovnání se sousedními zeměmi by znamenalo pouze větší pašování a nižší výběr daní.
GALERIE
Boris Šťastný autor: Tomáš Krist, zdroj: isifa/LN
Ministerstvo financí předpokládá, že příští rok vynese vyšší daň rozpočtu o 1,4 miliardy korun a o rok později o 1,9 miliardy korun více ve srovnání s letoškem. Inflaci by mělo toto zvýšení v obou letech zvýšit o 0,14 procentního bodu.
Místopředseda zemědělského výboru Ladislav Skopal (ČSSD) navrhl, aby se novelou zabýval také zemědělský výbor. Kalousek poté vznesl dotaz, kolik tedy z tuzemské produkce tabáku obsahují cigarety prodávané v tuzemsku, protože jeho ministerstvo takové údaje nemá. Místopředsedkyně sněmovny Vlasta Parkanová podotkla, že výbor chce asi zkoumat, kolik je mezi zemědělci kuřáků. Skopal svůj návrh hájil tím, že tabákový průmysl patří do působnosti zemědělského výboru.
V Česku kouří zhruba dva miliony lidí, což je zhruba každý třetí dospělí. V průměru si zapálí patnáctkrát denně. Většina z nich přitom tvrdí, že by s kouřením raději skoncovala. A zhruba 40 procent z nich se o to pokouší každý rok. Přimět by je k tomu mohla právě jejich rostoucí cena.
Cigarety
Vládní novela se netýká pouze zdražení cigaret, ale obsahuje i opatření proti daňovým únikům. Například dovozci některých druhů zboží, které dani podléhá, budou muset finančním úřadům hlásit všechna místa, kam zboží můžou dovézt, a úředníci jim tato místa budou schvalovat. V dokladech při dopravě pohonných hmot bude muset být uvedeno, kam se nafta nebo benzin vezou.
Sněmovna ztížila podávání bezdůvodných insolvenčních návrhů
Předložený zákon reaguje na rozmáhající se praxi podávání návrhů ze strany věřitelů, kteří se svým podáním snaží dotčeného soutěžícího vyřadit z dalšího konkurenčního boje v podnikání. Soud bude moci například nepoctivému věřiteli za zjevně bezdůvodný insolvenční návrh stanovit pokutu až padesát tisíc korun. Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil řekl již dříve, že pojem „zjevná bezdůvodnost“ novela definuje na příkladech, podle jeho názoru se však tento pojem během času upřesní podle judikatury insolvenčních soudů.
Soud bude muset do sedmi dnů od podání návrhu přezkoumat, zda návrh není zcela bezdůvodný. Pokud bude bezdůvodný, pak ho zamítne. Věřitelé budou muset také, pokud to nařídí soud, skládat určitou částku určenou na krytí případných škod, které by mohly návrhem vzniknout.
Soud bude moci omezit nebo vyloučit některé následky, které nastanou, pokud se firma dostane do insolvenčního řízení. Může se tak rozhodnout v případě, že nebude jisté, zda je insolvenční návrh důvodný, nebo není.
GALERIE
videogallery_246320