Státní dluh v pololetí stoupl, ministerstvo financí prodalo více dluhopisů

Státní dluh za první pololetí stoupl o 18 miliard korun na 1,691 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 160 tisíc korun. Informovalo o tom ministerstvo financí, podle nějž je za růstem dluhu větší prodej státních dluhopisů díky příznivým podmínkám na finančním trhu.

V prvním pololetí tak státní dluh ovlivnil prodej státních dluhopisů se záporným výnosem za 91,4 miliardy korun. Vláda pak dostává zaplaceno za to, že jí investoři půjčují, uvedl hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. 

Státní rozpočet teď získal dodatečné příjmy 133,4 milionu korun, podle Kovandy jsou to však z hlediska objemu státního dluhu 'drobné' a nelze jimi další zadlužování plně obhájit.

Ve druhém čtvrtletí se nicméně dluh snížil o 3,4 miliardy korun. Bez dluhopisů to mohlo být více. „V případě, že by ministerstvo mimořádné situace nevyužilo a neprodávalo by střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy bez výnosu se splatnostmi v lednu 2018 a červenci 2019 a státní pokladniční poukázky se splatností v roce 2016, činil by pokles státního dluhu (ve druhém čtvrtletí) až 32,5 miliardy korun,“ uvedlo ministerstvo. 

„Po šestnácti letech dvouciferných nárůstů v procentním vyjádření se od roku 2013 dařilo druh stabilizovat, či dokonce mírně snížit. Tento vývoj však letos bere za své.“

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

„Zatímco loni v prvním pololetí dosahoval státní dluh 1663 miliard korun, letos ke stejnému datu dosahuje 1691,3 miliardy korun. Dluh jako takový tedy dále narůstá, a to i v příznivých makroekonomických podmínkách, které nebudou trvat věčně. Dlouhodobě je samozřejmě kýžené státní dluh nejen stabilizovat, ale dokonce redukovat,“ zmínil Kovanda.

Na následující období připadají splátky, dluh by měl klesat

Další pokles dluhu nicméně ministerstvo očekává ve druhém pololetí roku, kam je soustředěno zhruba 70 procent splátek střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů splatných letos.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Za celý loňský rok státní dluh mírně stoupl o 9,3 miliardy korun na 1,673 bilionu korun. Důvodem nárůstu dluhu byla podle úřadu rovněž snaha prodat více státních dluhopisů, které investoři nakupovali se záporným výnosem.