Brusel – Země eurozóny se nemůžou shodnout, jak nakládat s Evropským záchranným fondem, který má pomáhat největším dlužníkům z problémů. Podle závěrů posledního summitu EU by měl nově nakupovat dluhopisy od jižního cípu Evropské unie a peníze posílat i přímo do bank. Proti tomu se ale postavilo Finsko a Nizozemsko. Nelíbí se jím, že by si země mohly půjčovat bez toho, aby ručily svým majetkem, případně svými příjmy z daní. Dohoda může narazit i u německého ústavního soudu.
Nad budoucností ESM panují v Evropě neshody
Německo není ochotné na záchranu zadlužených států přidat ani euro a nesouhlasí ani s novou dohodou. O tom, jestli je nákup dluhopisů z peněz v záchranném fondu protiústavní, bude německý ústavní soud rozhodovat 10. července. Fond má přitom vejít v platnost o den dřív.
„Německý soud vždy jednal ve prospěch Evropy a ani tentokrát to nebude jinak. Pokud by řekl NE fiskálnímu paktu, začala by velkolepá krize. A tu nikdo nechce,“ myslí si Robert Halver, obchodník Baader Bank.
Bude kapacita eurovalu stačit?
I kdyby nakonec severní blok na navrhované řešení kývnul, fond ESM má kapacitu jen půl bilionu eur. Hasit má přitom mnohem větší požáry, i když některé ještě nehoří naplno.
„Konkrétně jde především o španělské banky, dále se bude muset znovu otevřít řecká záchrana, na trhy se nemůže vrátit ani Portugalsko, ve frontě stojí Kypr, a patrně taky Slovinsko. Uvidíme, co bude s dalšími evropskými bankami, zejména italskými,“ vypočítává čekatele na záchranu hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Sečteno a podtrženo: Na nákupy dluhopisů Itálie nebo Španělska možná nebudou ve fondu ESM peníze. Evropský summit koupil další čas a vyvolal naději na vyřešení situace, ale řada je teď na dalším postupu Evropské centrální banky, která zasedá ve čtvrtek.
Rozpory nad budoucností ESM (zdroj: ČT24)