České vládní instituce míří k vyrovnanému hospodaření. Zkazit by to mohly volby

Hospodaření vládních institucí skončilo v prvním čtvrtletí schodkem 0,74 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se snížil deficit o více než procento. Někteří analytici předpovídají, že díky tomuto vývoji by mohla česká vláda vykázat v roce 2017 vyrovnané hospodaření.

Za nižší úrovní deficitu vládních institucí stojí zejména růst příjmu z daní a vybraných sociálních příspěvků – meziročně o 25 miliard korun. V aktuální zprávě to uvádí Český statistický úřad. Výdaje vzrostly nejvýrazněji kvůli sociálním dávkám, na které se vynaložilo o 8 miliard korun více. Meziroční růst byl zaznamenán také v náhradách zaměstnancům – o 4 miliardy korun.

Míra zadlužení sektoru vládních institucí poklesla meziročně z úrovně 41,94 na 40,43 procenta HDP. Podle současného vývoje se dá předpokládat redukce dluhu v poměru k HDP pod úroveň 40 procent, kde se naposledy nacházel v roce 2011.

Při srovnání s předchozími čtvrtletími však statistici zjistili, že míra zadlužení vládních institucí přerušila sérii poklesů a oproti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,12 procentního bodu.

 

 

Podle analytiků nicméně nejnovější údaje ocení světové finanční trhy i ratingové agentury a měly by se promítnout do dalšího zlepšení ratingové pozice České republiky. Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda si myslí, že se zvyšuje pravděpodobnost, že česká vláda by mohla v roce 2017 vykázat vyrovnané hospodaření. „Takovou možnost indikuje ostatně i výhled České národní banky. Jak ovšem ČNB sama uvádí, tato prognóza nebere v potaz efekt politického cyklu, to je fakt, že politici zvláště právě v době před parlamentními volbami neodolají pokušení uvolnit svoji fiskální politiku,“ popsal Kovanda.

Ekonom Kovanda: Zářný růst ekonomiky se nebude opakovat

Podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala jde zvýšení celkového dluhu na úkor především novým emisím státních dluhopisů. „Ministerstvo financí především v lednu vydávalo nový dluh jak na běžícím páse, protože se snažilo využít možnosti prodat dluhopisy se záporným výnosem především zahraničním investorům,“ vysvětlil Dřímal.  

Ve zbytku roku Dřímal očekává, že vládní dluh mírně poklesne. „Především v posledním čtvrtletí totiž dojde ke splacení více než sta miliard starých dluhopisů, na domácím trhu, zahraničním trhu (první emise tzv. švýcarských bondů) i tzv. retailových dluhopisů pro občany. Zároveň předpokládáme, že stát použije část zůstatků na účtech v ČNB, aby nemusel vydávat tolik nových dluhopisů. A určitě pomůže i nízký schodek státního rozpočtu, který by měl dosáhnout jen 35 miliard korun,“ řekl.  

Kovanda ale varuje před tím, že aktuální dobrá situace se může také zhoršit. „Poměrně příznivý stav zadlužení vlády v poměru k HDP je výsledkem loňského zářného růstu české ekonomiky a stabilizace státního dluhu. Té ale bylo z velké části dosaženo prostřednictvím rozpouštění rezervních prostředků. Také zářný růst ekonomiky byl do značné míry dán vzácnou a přechodnou souhrou několika faktorů a nebude si již letos opakovat. Z těchto důvodů je třeba neusnout na vavřínech a dále se snažit o redukci vládního zadlužení, zejména v hospodářsky relativně příznivých časech, jako je tento,“ popsal ekonom.

Kovanda upozornil, že tuzemské veřejné finance bez problémů splňují klíčová maastrichtská kritéria, která jsou určená pro členské státy Evropské unie, aby mohly případně zavést společnou měnu euro. „Dluh sektoru vládních institucí v poměru k HDP se nachází poměrně citelně pod limitní úrovní 60 procent a schodek hospodaření sektoru vládních institucí je zase výrazně nižší, než limitní hodnota tří procent,“ řekl Kovanda.