Britské ANO odchodu z Evropské unie otřáslo světovými finančními trhy. Co bude dál? Ekonom Aleš Michl říká, že o Británii by se nebál. Vnímá Brity pořád v historickém pohledu jako dobyvatele, kteří chtějí dělat obchod. Na druhou stranu však neví, co má očekávat od Evropské unie. V pořadu Interview na ČT 24 si kladl otázku, zda bude EU dále „regulovat žehličky a žárovky, anebo zda chce dělat velké obchody s Čínou a Amerikou“.
Ekonom Michl: O Brity se nebojím, ti chtějí dělat obchod. Co ale chce EU?
Ekonom Michl: O Brity se nebojím (zdroj: ČT24)
Svět byl okamžitě po čtvrtečním referendu, ve kterém si Britové odhlasovali odchod z Evropské unie, svědky pádu libry. Podle jedněch se dal očekávat a kladou si otázku, jak moc byla vlastně tato reakce finančních trhů závažná. Podle ekonoma Aleše Michla se ale nic zásadního neodehrálo.
„Když se podíváte na libru, pamatuji si, že v roce 2000 stávala i 60 korun a nyní ta reakce byla z 36 na 33 koruny za libru. A předtím šest let stála asi na 30 korunách za libru. Takže pohyb byl velký, ale nebylo to něco strašně zásadního, co by mělo změnit ráz britské ekonomiky,“ hodnotí Michl.
Finanční trhy se podle něj chovají na základě toho, co očekávají. „A řada spekulantů tady čekala, že Britové řeknou ne brexitu. A jelikož to nevyšlo a bylo tedy prolomeno jejich očekávání, tak proto se všechny akcie hýbaly a proto banky ztratily i 30 procent,“ vysvětluje.
Souhlasí však s tím, že brexit je spíše smutné rozhodnutí, na kterém všechny strany prodělají. Britové možná o něco méně než samotná EU. Z ekonomického hlediska se Michl kloní k tomu, že jde o špatný krok. „Byznys model EU je, abychom se měli dobře, měli práci a vydělávali peníze. Měl by být postaven na tom, že jsme spolu a proti válce a že obchodujeme s Amerikou, Čínou, jihovýchodní Asií či Afrikou. Spolu toho dokážeme více než odděleně,“ konstatuje Michl.
Kurz libry se podle ekonomů hýbe už několik let
Pokud se podíváme na hodnocení jiných ekonomů, i ti poukazují na to, že libra je sice důležitá, ale její kurz se hýbe už několik posledních let. Britská libra nebyla svázaná s eurem či dolarem, výkyvy jsou tak běžné. Podle některých ekonomů, včetně Michla, by výkyvy kurzu libry každopádně přišly bez ohledu na brexit, protože britská ekonomika začala brzdit sama o sobě. Tamní centrální banka už proto také nějakou dobu zvažovala, že sníží úrokové sazby.
Britská BBC nyní mluví o tom, že je neodhadnutelné, co se může dít s cenami nemovitostí. Londýn je specifický a tak se očekává, jak zareaguje.
„Největší starost Britů byla vždy ta, aby jim nespadla cena domu nebo majetku. A ty nyní trochu spadly. Proto i Londýn možná pragmaticky hlasoval proto, aby žádná změna nebyla. Ale když se podíváte dále od Londýna, tak ta největší starost je, aby nám někdo nemluvil do práce, aby respektoval naši suverenitu. A to bohužel Brusel nepochopil. Že má národní zájmy dávat dohromady a stmelovat je, nikoliv je rozdělovat regulacemi nebo nařízeními. A protože to nepochopil, vybičoval Brity, aby mírná většina volila odejít z EU,“ říká Michl.
Ještě před brexitem však premiér David Cameron i jeho ministr financí George Osborne varovali, že důsledkem může být negativní dopad na HDP země. Pohledy ekonomů na to se ale liší.
Podle Michla scénáře, které hovoří o silně negativních dopadech na britskou ekonomiku, byly špatné. Proč? „Protože neznáte plán B pro Brity ani pro EU. Britové mají nyní několik možností, kam jít podle toho, co si vyjednají – a já bych jim doporučoval jít zkusit švýcarský model. Pokud tak brexit dopadne, dopad by nemusel být tak vážný, jak prorokovalo ministerstvo financí Británie jako zastánce setrvání země v EU,“ vysvětluje.
obrázek
Amerika i Čína jsou pro Brity velmi důležité trhy
Dopady ale přesahují hranice. Pro Británii je historicky důležitý americký či asijský trh. Například čínský premiér Li Kche-čchiang v pondělí vyzval ke společnému úsilí s cílem obnovit globální ekonomickou důvěru po šoku, který způsobilo britské referendum, v němž se voliči vyslovili pro odchod země z Evropské unie.
Referendum „mělo zjevný dopad na mezinárodní finanční trhy. Jsme svědky rostoucí nejistoty ve světové ekonomice“, řekl čínský premiér v rámci projevu na Světovém ekonomickém fóru ve městě Tchien-ťin na východě země.
Nezvykle přímé prohlášení čínského představitele, který jen zřídka komentuje záležitosti jiných vlád, odráží rozsah potenciálního dopadu ekonomických turbulencí v rámci EU po britském referendu.
„Když se podíváte na historii a dějiny Británie, tak vlastně dříve vůbec Britové EU nepotřebovali a ani neznali Prahu. Zato znali asijská města, protože byli dobyvatelé, takže pro ně je velmi důležitý vztah s Čínou nebo s USA,“ souhlasí Michl.
Pro Čínu je brexit proto negativní zprávou, protože ztrácí hlavního obchodního partnera a tahouna dohod směrem k většímu obchodu. V médiích se objevují informace, že pokud Británie nebude u jednacího stolu, může být velmi složité jakékoliv vytváření obchodních dohod.
„Pokud Britové opravdu z EU odejdou, budou v Číně a USA první a udělají s nimi dohody dříve než celá EU. O Británii bych se nebál, protože uvažují čistě obchodně, ne politicky a jdou tam, kde je to odbytově zajímavé,“ říká Michl.
Lidé v Tokiu sledují vývoj akciových indexů, které po řeckém referendu zaznamenaly pokles
Komplikace by ale mohla nastat právě pro Evropskou unii, respektive její jednotlivé země. „Příkladem může být fakt, že když USA jednaly o obchodní dohodě s EU, typická starost Američanů byla, že nevěděli s kým jednat v EU. Museli jednat s Německem, Francií, Británií a EU nebyla jednotná v tom, co chce. Proto se dohody vlekly a nebyly doteď uzavřeny,“ vysvětluje Michl.
Především od Bruselu by proto nyní čekal, že se vyjádří a bude k Británii vstřícný. „Je potřeba, aby EU potlačila svou pyšnost a nabídla Británii třeba švýcarský model. Protože pak je to dobrá situace, jak z toho vybruslit,“ dodává Michl.
Agendu můžou určovat Francie a Německo
V opačném případě, tedy pokud by se jednání táhla a nevedla k pozitivnímu výsledku, může to mít na jednotlivé členské země velké dopady. A to včetně Česka. „První dopad bude ten, že Německo a Francie budou vše určovat. Odpadne totiž velký oponent, kterým byla Británie, což je pro Česko spíše negativní. Británie šla za obchodem, což my potřebujeme,“ vysvětluje Michl. Druhým dopadem obecně je, že tratí malé země, které měly v Británii svého spojence.
obrázek
Podle Michla můžou mít velký problém taky členské státy, které neplatí eurem. Projeví se to na jejich rozhodovacích pravomocích: „Bez eura byla i Británie a byla tím silný spojenec,“ dodává ekonom.
Eurokomisařka pro regionální politiku už také varovala, že odchod Británie z EU sníží unijní rozpočet o 15 procent. Toho se však Michl neobává. „Jak znám Brusel, první co řeknou, je: chcete dohodu, tak plaťte dál. Většinou státy, které jsou mimo EU, když se podíváme například na Švýcary, Nory, stejně musí něco platit,“ uzavírá Michl.