Velké obchody budou muset mít zavřeno o sedmi státních svátcích

Velké obchody budou muset mít ze zákona zavřeno o sedmi státních svátcích, jak požadovaly odbory. Na návrh Senátu a přes odpor pravice to schválila sněmovna. Proti této úpravě, kterou nyní dostane k podpisu prezident, se ostře ohrazuje Hospodářská komora. Podle ní jde o diskriminaci, kterou by měl přezkoumat Ústavní soud.

Video Události
video

Velké obchody budou muset mít zavřeno o sedmi státních svátcích

Obchody budou muset mít zavřeno na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den by směly mít otevřeno jen do 14 hodin.

Sněmovna o návrhu rozhodovala podruhé. Původně schválila, že obchody by musely mít zavřeno jen na Nový rok a během dvou z vánočních svátků, což už často dodržují dobrovolně samy. Senát ale trval na své verzi, s níž se na druhý pokus většina poslanců ztotožnila.

Hospodářská komora vynaložila veškeré úsilí, aby apelovala na poslanecké kluby politických stran, které od počátku proti právě schválenému zákonu o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě protestovaly. Žádala, aby sestavily potřebnou většinu zákonodárců a obrátily se se stížností na Ústavní soud. „Věříme, že v případě, že se tak stane, soud diskriminační obsah zákona potvrdí,“ dodala komora.

Podle centra Freeport Fashion Outlet schválením zákona hrozí nejen propady tržeb obchodníků, ale v příhraničí i omezení cestovního ruchu a propouštění. Schválení původního návrhu zákona omezujícího prodej během svátků znovu přináší reálnou hrozbu, kdy si zaměstnavatel nebude moci dovolit mít více zaměstnanců, než je nutné k pokrytí otevíracích hodin, uvedl ředitel centra Jan Procházka.

„Nedá se vyloučit, že by v některých případech mohli být zaměstnanci nahrazeni brigádníky. Problém je o to větší, že podobné dopady nehrozí jen velkým nákupním centrům a supermarketům, ale mohou potkat i jejich dodavatele,“ upozornil Procházka. Může jít podle něj například o dodavatele služeb v oblasti ostrahy nebo úklidových prací, v případě zboží pak mohou být postiženi dodavatelé základních potravin jako pečivo, maso a uzeniny. Centrum odhaduje ztráty až v desítkách milionů korun.

Za porušení zákona bude hrozit pokuta až milion korun

Zákaz prodeje se nebude vztahovat na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékárny, čerpací stanice, obchody na letištích nebo nádražích nebo na prodejny v nemocnicích. Zavřeno ale budou muset mít zastavárny, sběrny nebo bazary. Za porušení zákona bude hrozit pokuta až milion korun. Při opakovaném porušení to bude až pětinásobek. Zákon má platit do tří měsíců po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Omezení prodejní doby se snaží odbory prosadit už asi deset let. Argumentují stejně jako levicoví zákonodárci v čele s bývalým odborovým předákem Jaroslavem Zavadilem (ČSSD) tím, že by omezení umožnilo zaměstnancům strávit svátky v rodinném kruhu. Odpůrci poukazují na to, že zákon je diskriminační a neřeší, zda v nákupních centrech nebudou muset mít zavřeno také menší obchůdky.

Předseda hospodářského výboru sněmovny Ivan Pilný (ANO) normu kritizoval mimo jiné jako „naivní pokus o sociální inženýrství“. Podobně zástupci ODS a TOP 09 zastáncům předlohy vytýkali, že chtějí určovat lidem, jak se mají chovat a kdy mají chodit nakupovat. Zákaz ale nakonec prosadilo 89 ze 154 přítomných poslanců z ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a menších frakcí.

Regulace podle Hospodářské komory připraví zaměstnance a sezonní pracovníky velkých obchodů o příplatky za práci o svátcích a v noci. „Jedná se o zbytečnou, umělou a diskriminační regulaci. Poslanci tak jdou nejen proti trendům v Evropě, zákon neustojí ani argument podpory sladění pracovního a rodinného života, protože jsou prodejci vybíráni selektivně,“ uvedl k návrhu prezident komory Vladimír Dlouhý.

Maďarský parlament nedávno obdobný zákon zrušil zhruba po roce jeho fungování. Tamní zákaz prodeje se nelíbil podnikatelským svazům ani odborům, které poukazovaly na ztráty tisíců pracovních míst.