Brexit brzdou britských investic? Automobilky zvažují rizika

Zisk automobilky Jaguar Land Rover by mohl být v roce 2020 až o miliardu liber nižší, pokud by Británie opustila Evropskou unii. Tento černý scénář největšího britského výrobce automobilů se dostal prostřednictvím agentury Reuters na veřejnost ještě několik dní před referendem. Zároveň s tím se objevily úvahy o tom, že by firma pozastavila výstavbu továrny na Slovensku. Po samotném referendu, které nečekaně vyznělo pro brexit, ale automobilka slovenskému deníku Pravda oficiálně potvrdila, že svůj závod v Nitře vybuduje. Paradoxně tomu mohl pomoci i překvapivý výsledek hlasování. 

Černý scénář automobilky Jaguar Land Rover, který unikl na veřejnost, pracoval s možností, že se Velká Británie vrátí k pravidlům Světové obchodní organizace (WTO). Ta platí pro obchod s Evropskou unií. EU by mohla uvalit clo ve výši 10 procent na každý automobil dovezený z Británie a clo ve výši 4 procent na všechny automobilové součástky.  

Automobilka zároveň pracovala ještě s dalšími dvěma scénáři, které lze aplikovat nejen na automobilový průmysl. Podle prvního z nich by několikatelé vyjednávání Británie s EU vedlo k tomu, že země zůstane v jednotném trhu (Evropský hospodářský prostor). Druhý pak počítal se zavedením menších cel, což by znamenalo ztrátu „nižších“ stovek milionů. 

Zisk společnosti Jaguar Land Rover před zdaněním přitom v hospodářském roce 2015/2016 činil 1,6 miliardy liber. Automobilka, která patří pod indickou společnost Tata Motors, loni prodala na britském trhu téměř čtvrtinu z celkové produkce přesahující 520 tisíc vozů. 

Variantu se cly propočítával také Ford

Možné dopady brexitu zvažovala i automobilka Ford, která v Británii vyrábí pouze motory. Její zástupci uvedli pro agenturu Reuters, že brexit by znamenal možnost hrozby cel ve výši 2,7 procenta na export motorů a také importních cel až 10 procent na dovezené vozy. 

Zastánci brexitu ještě před referendem argumentovali, že Británie by měla být schopna vyjednat si bezcelní obchod s Francií a Německem. Zdůvodňovali to tím, že automobily vyrobené v těchto zemích jsou u britských řidičů velmi oblíbené, uvedla agentura Reuters. 

Situaci zvažují i další automobiloví producenti. Aston Martin například naléhá na britskou vládu, aby zajistila bezcelní přístup k trhům v EU. Automobilka Opel tvrdí, že je důležité, aby britská divize zůstala součástí Evropského hospodářského prostoru, v němž teď fungují i další země, které nejsou členy Unie.

Možná výhoda investice v EU

Chystanou investici Jaguaru Slovensko loni ohlásilo s velkou slávou. Bylo to pochopitelné, protože by mělo jít o jednu z největších akcí v novodobé historii země. Automobilka má v Nitře vyrábět až 150 tisíc aut ročně a zaměstnat zhruba 2800 lidí. Investovat by přitom měla v první fázi 1,1 miliardy liber (41 miliard korun), produkci by měli spustit v roce 2018.

Slovensko by tak posílilo svou pozici automobilové velmoci, již nyní se zde v přepočtu na obyvatele vyrobí nejvíce aut na světě. Stát poskytne Jaguaru Land Roveru pobídky formou dotace ve výši téměř 130 milionů eur (3,5 miliardy korun), což odpovídá devíti procentům hodnoty investice automobilky. 

Překvapivý výsledek referenda a mnoho nejistot s ním spojených mohou paradoxně projektu v Nitře pomoci.   

„Zatím nikdo neumí říct, zda dojde k zavedení cel mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Pokud se tak stane, bude pro Jaguar Land Rover výhodné dotáhnout na Slovensko co nejvíce subdodavatelů,“  řekl listu Pravda Juraj Sinay, prezident Svazu automobilového průmyslu na Slovensku. 

K případnému vycouvání automobilky z investice na Slovensku by tak mohl spíše než úvahy o clech vést prudký pokles kurzu britské libry. Pravda uvádí, že podle investiční smlouvy může firma záměr přehodnotit v případě, že kurz libry bude po dobu šesti měsíců nižší než euro. To se ale zatím neočekává. 

Brexit také může dopadnout na investice britských firem v Česku.  Tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba uvedl, že „v otázkách vnitřního trhu (tedy i volného pohybu zboží a částečně v oblasti investic) lze očekávat, že Velká Británie bude tlačit na setrvání na vnitřním trhu EU (jakýsi lepší norský model). Na druhou stranu Evropská komise nyní říká, že to pro ni nebude přijatelné“.

Podle Kotrby tedy zatím nelze předvídat, jakým způsobem bude proudit zboží mezi Unií a Británií. Ministerstvo se však domnívá, že obě strany budou hledat co nejkomfortnější model nových ekonomických vztahů a vzájemných pravidel. „Politické dopady brexitu budou větší než ekonomické,“ dodal Kotrba.

Nastavení nových vztahů ale bude nějaký čas trvat, vyjednávání o vystoupení totiž mohou trvat měsíce. Britský premiér David Cameron to navíc chce nechat až na svém nástupci, který přijde po jeho podzimní demisi. Zástupci unijních institucí nicméně požadují, aby byly rozhovory o britském odchodu z Unie, pro který se v referendu vyslovilo skoro 52 procent Britů, zahájeny co nejdříve.