Kvůli Británii prodlouží ČNB oslabování koruny do roku 2018, tipují analytici

Brexit může podle analytiků způsobit posunutí konce režimu devizových intervencí nejméně do konce roku 2017. V případě vyhrocení situace na finančních trzích nevylučují do budoucna ani další oslabení koruny centrální bankou. Důvodem takových kroků by byl tlak na nižší inflaci kvůli zpomalení ekonomického růstu a nejistotě, která by bránila většímu růstu mezd.

Británie odchází
Zdroj: ČTK/London News Pictures/ZUMA Wire/Joel Goodman

Dalším důvodem může být i snaha poskytnout exportérům stabilní kurz koruny. Na počátku května bankovní rada ČNB konstatovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Na zasedání bankovní rady příští čtvrtek ovšem ekonomové změnu měnové politiky neočekávají. „V tuto chvíli se zdá posunutí kurzového závazku na celý rok 2017 relativně pravděpodobné,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Brexit totiž podle něj znamená protiinflační riziko kvůli zpomalení ekonomického růstu i vývoji cen ropy, které na výsledek referenda reagovaly pětiprocentním poklesem. „ČNB tak může mít motivaci dále odkládat kurzový závazek nejen kvůli nižší inflaci, ale také aby exportérům poskytla kurzovou jistou, a zmírnila tak nepříznivé důsledky zpomalující zahraniční poptávky,“ dodal.

Výsledkům referenda se věnuje celý den speciální vysílání Studio Brexit - dotazy na hosty ve studiu můžete posílat na webu. Tématu se bude věnovat také interaktivní pořad Devadesátka od 20:00 na ČT24. Otázky můžete posílat prostřednictvím Facebooku: napsat je do aplikace Dotazy pro hosta – nebo Twitteru (k tweetu připojte hashtag ‪#‎hpct24). Můžete také posílat videodotazy přes aplikaci iReportér.

Oslabení až na 29 korun za euro

I podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala roste pravděpodobnost, že ČNB odloží konec režimu kurzového závazku až do roku 2018 kvůli horšímu inflačnímu vývoji a uvolňování měnové politiky jiných světových centrálních bank. Zároveň v případě hrozící deflace nevyloučil ani oslabení koruny centrální bankou až na 29 korun za euro.

„Zajímavostí je, že finanční trhy kvůli efektům brexitu opět očekávají snížení sazeb České národní banky do záporných hodnot,“ uvedl Dřímal. Tento krok není ovšem podle něj pravděpodobný, protože jde proti myšlence záporných sazeb. „Ty by totiž byly nástrojem pro obranu kurzového závazku kvůli možným spekulacím, které jsou nyní méně pravděpodobné,“ uvedl.

Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila může brexit posunout opuštění režimu devizových intervencí zhruba o rok až do závěru roku 2018. Brexit by se totiž podle Navrátila negativně promítl do cenového růstu a snížil by míru inflace.

Hlavní ekonom Roklen Kovanda v souvislosti s brexitem upozornil, že lze očekávat další uvolnění měnové politiky ze strany Evropské centrální banky, na které bude muset reagovat i ČNB. „Nejspíše by tak prodloužila plánovanou dobu trvání svého intervenčního režimu až za horizont roku 2017. Při vyhrocení situace na finančních trzích se může uchýlit i k posunutí hladiny kurzového závazku na slabší úroveň koruny vůči euru,“ uvedl.

Nicméně na měnovém zasedání příští čtvrtek ponechá centrální banka podle analytiků režim devizových intervencí i úrokové sazby beze změny. „Výsledek jednání bankovní rady je vcelku jasný. Bankovní rada s největší pravděpodobností nebude měnit nic na svých současných nástrojích,“ uvedl analytik společnosti Home Credit Michal Kozub.