Los Cabos (Mexiko) - V mexickém letovisku Los Cabos se dnes a zítra koná dvoudenní schůzka zemí G20. Její důležitost s největší pravděpodopbností vysoko převýší význam podobných schůzek v minulosti. Lídři předních světových ekonomik se totiž scházejí v době, kdy eskaluje dluhová krize v eurozóně a kdy je nutné přijmout taková opatření, která podpoří ekonomiku, ale nepovedou k dalšímu zadlužování. Summit je ovlivněn rovněž výsledky parlamentních voleb v Řecku, kde podle předběžných výsledků volby vyhrála proevropská Nová demokracie.
Začal summit G20, lídři vkládají naděje hlavně do Německa
Britský premiér David Cameron vyzývá světové centrální banky, aby ochránily globální ekonomiku před dopady dluhové krize v eurozóně. Po největších členských zemích eurozóny pak chce, aby řešení krize hledaly důsledněji. „Nemůžeme si dovolit, aby světové centrální banky stály stranou, pokud máme zajistit růst, který potřebujeme,“ řekl Cameron na summitu G20. „V eurozóně je stále zřetelnější, že její jádro, včetně Evropské centrální banky, musí dělat víc, aby podpořilo poptávku a podělilo se o náklady na reformy,“ uvedl dále ve svém projevu. Cameron tak naráží na Německo, které má zdaleka největší ekonomiku v eurozóně a které je zároveň největším plátcem finančních transferů.
Skupinu G20 tvoří 19 zemí plus Evropská unie jako celek. Jde o státy, které se podle statistiky Mezinárodního měnového fondu z více než 80 procent podílejí na hrubém domácím produktu světa a zhruba stejnou měrou i na světovém obchodu.
Do Německa vkládá velké naděje většina lídrů zemí G20, protože trvá na propojení půjček evropským zemím s politickou kontrolou a hlubší integrací Evropy. Rozpory jsou ale i v samotném Německu, kde opozice navrhuje spíše zavedení prorůstových opatření, která jinak propaguje spíš Francie. V evropském kontextu je německá kancléřka Merkelová se svým přístupem zaměřeným na škrty a snižování dluhů poměrně osamělá, nicméně země jako například Nizozemí její názor sdílí.
Německá kancléřka Angela Merkelová ale upozornila, že Německo samo krizi nevyřeší a bude potřebovat součinnost ostatních zemí G20. Kancléřka nicméně naznačila, že Německo se na summitu může dostat do příkré konfrontace s některými globálními konkurenty. Merkelová na summitu prohlásila, že nehodlá dát Řecku více času na splnění dohodnutých reforem a naopak po Aténách požaduje, aby postupovaly přesně podle plánu, s kterým souhlasily a díky němuž získaly i mnohamiliardovou finanční pomoc.
GALERIE
videogallery_239558
Horkou půdu pro summit připravila i Evropská centrální banka, která těsně před jeho začátkem prohlásila, že pro podporu hospodářského růstu už udělala dost a teď očekává aktivitu od politiků. Ráda by údajně viděla větší politickou integraci eurozóny. Ta je podle ní nezbytnou podmínkou pro bezproblémové fungování jednotné evropské měny. „Čekáme, až nám Evropa řekne, co bude dělat. Trhy jsou schopny vyrovnat se s rizikem, když vědí v čem obecně spočívá. Nebezpečné ale je, že děláme politiku, která je čím dál víc nepředvídatelná a proto jsou nervózní,“ uvedl prezident Světové banky Robert B. Zoellick.
Mezinárodní měnový fond na summitu oznámil, že chce pro boj s krizí získat 430 miliard eur a členové G20 by tak měli oznámit výši svých příspěvků. Rozvíjející se ekonomiky ale výměnou požadují větší slovo při řízení fondu.
První setkání Obamy a Putina od Putinova opětovného usednutí v prezidentském křesle
V úvodu summitu G20 se sešli také prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Vladimír Putin. Šlo o první setkání obou hlav států od Putinova květnového vstupu do úřadu. Prezidenti spolu jednali o situaci v Sýrii, kde dochází ke krvavým střetům mezi prorežimními jednotkami a opozicí.
Barack Obama a Vladimír Putin na summitu G20
Návrh komuniké, které bude zveřejněno po summitu klíčových zemí G20, v obecné rovině říká, že hlavní prioritou pro země G20 je silný, udržitelný a vyrovnaný růst, který ve světě povede ke snížení míry nezaměstnanosti. Členské země eurozóny jsou připraveny učinit všechna opatření, která jsou nezbytná pro zachování integrity a stability v regionu. Eurozóna ale prý také dostane za úkol najít způsob, jak prolomit „uzavřený obvod zpětných vazeb“ mezi státy a bankami.
Skupina G20 zároveň očekává, že eurozóna bude úzce spolupracovat s novou řeckou vládou. Smyslem je zajistit, aby Řecko zůstalo na cestě reforem, k nimž se zavázalo, a nevystoupilo z eurozóny. Dluhová krize v eurozóně je hlavním tématem, jemuž se vrcholná schůzka G20 věnuje. Pozornost se teď přesunula ke Španělsku, jemuž eurozóna umožní čerpat až 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu Kč) na rekapitalizaci tamních bank.