Domácnosti nejvíce utrácejí za bydlení a jídlo. O mzdách pak rozhoduje profese i region

Výdaje domácností rostou - za posledních deset let v průměru o 25 tisíc na osobu ročně. Vyplývá to z aktuálního zjištění statistiků. Výdaje se lidem za poslední dekádu zvýšily hlavně za bydlení a za potraviny. Stále ale platí, že na tyto dvě položky padne zhruba 40 procent z rodinných rozpočtů.

Video Události
video

Kam směřují výdaje, co rozhoduje o mzdách

Nesrstovi, čtyřčlenná domácnost se psem, žijící na Opavsku, utratí měsíčně celkem 7 až 8 tisíc za jídlo a za příslušenství pro dítě. Za jídlo hodně vydává i rodina Peškových ve středních Čechách. Hlavně za mléčné výrobky a dětskou výživu. Rádi proto využívají různé slevové akce.

Právě na nákup potravin, včetně nealkoholických nápojů, padne v průměru pětina rodinných rozpočtů . Na jednoho člena domácnosti to je ročně přes 24 tisíc korun. Zhruba stejnou částku představují výdaje za bydlení a účty za energie a vodu.

Poměrně vysokou položkou v rozpočtech domácností jsou i výdaje za dopravu. A to jak za veřejnou, tak za vlastní auto.

„Trendem poslední doby je kouskovat dovolenou, cestovat častěji a na kratší dobu.“ 

Pavel Sobíšek

ekonom UniCredit Bank

Hodně peněz ale stojí Čechy i vybavení bytu. Za nábytek a zařízení domácnosti dá každý ročně přes 7 tisíc. Dost důležité místo v rozpočtu Čechů má i alkohol a cigarety. V průměru za ně utratí jeden člen domácnosti asi pětkrát víc než třeba za vzdělání.

Sečteno a podtrženo: roční výdaje průměrného Čecha jsou přes 134 tisíc. Rodina s dvěma dětmi jako například Nesrstovi nebo Peškovi tak na nákupy a zaplacení všech účtů potřebuje přes půl milionu korun. 

Rozdíly ve výdajích podle regionů jsou jednou miskou vah. To druhou jsou pak mzdy. Ty se také liší podle regionů, a to často i v rámci stejné profese, nebo dokonce v rámci jedné firmy. Česká televize si dělala malý průzkum u vůbec nejpočetnější skupiny - u prodavačů. 

Například mediánová (nejčastěji dosahovaná) mzda prodavačky v Karlovarském kraji  činí 13 642 korun. V Praze je to 17 535, tedy o 28 procent více. 

Přitom práce prodavačky v regionu je stejná jako v Praze. Platové rozdíly pak vyvolávají nepříznivý pocit. „Je to nespravedlivé, nemělo by to být, aby v Praze měli větší peníze než tady u nás,“ říká například prodavačka v Kraslicích Romana Ivaničová. 

Obchodní řetězce přihlížejí k regionu

Rozdíly jsou ale i u velkých obchodních řetězců. Jeden z nich - Lidl - napsal platy přímo na své prodejny. Když je redaktoři ČT porovnali mezi sebou, ukázaly se velké rozdíly. Letáček z Teplic slibuje prodavačům po zapracování 17,5 tisíce korun,  zatímco v Praze si vydělají o čtvrtinu víc. I hodinová mzda se liší asi o desetinu.

Lidl to vysvětluje tím, že rozdílná úroveň nástupních mezd v jednotlivých regionech odráží na jedné straně rozdílné pracovní úvazky, na druhé straně reflektuje situaci na pracovním trhu v konkrétním regionu. Velké řetězce mají přitom v celém Česku zpravidla stejné ceny - zatímco u drobnějších firem, jako jsou pekárny, se ceny mezi regiony liší. 

A tady se nabízí i vysvětlení: v Praze táhnou průměrné platy vzhůru špičkoví specialisté. A jejich kupní síla pak umožňuje přidat i těm hůře placeným lidem ve službách.