Skupina europoslanců vyzývá Evropskou centrální banku (ECB), aby zvážila možnost podpory ekonomiky eurozóny prostřednictvím přímé distribuce peněz mezi obyvatele, informoval list Finacial Times. S myšlenkou tištění peněz a jejich rozdělování přímo lidem kdysi přišel známý ekonom Milton Friedman a přirovnal ji ke shazování peněz z vrtulníku. Přední světový dluhopisový fond Pimco nicméně již koncem března vyzval centrální banky, aby o tištění peněz a jejich rozdělování přímo lidem neuvažovaly, kvůli riziku hyperinflace. A nyní přichází i Mezinárodní měnový fond (MMF) a žádá země eurozóny k přijetí rázných opatření na podporu ekonomiky.
Vrtulníkové peníze jsou opět ve hře. Skupina europoslanců vyzývá ECB k rozdávání peněz lidem
V otevřeném dopisu adresovaném šéfovi ECB Mariovi Draghimu vyzývá 18 europoslanců z řad sociálních demokratů, zelených a frakce evropské levice, aby banka takzvané vrtulníkové peníze zvážila „jako možné řešení pro podporu hospodářského vývoje“. Dopis bude podle listu Financial Times odeslán v pátek.
Šéf parlamentní frakce zelených a jeden ze signatářů dopisu Philippe Lamberts listu řekl, že použití vrtulníkových peněz by mohlo být smysluplnější než nynější kvantitativní uvolňování měnové politiky ECB zahrnující rozsáhlé nákupy dluhopisů. „Potřebujeme, aby peníze proudily přímo do ekonomiky,“ uvedl německý levicový europoslanec Fabio de Masi. „Vrtulníkové peníze pro domácnosti s nízkými příjmy by určitě fungovaly,“ dodal.
Přední světový dluhopisový fond Pimco nicméně koncem března vyzval centrální banky, aby o tištění peněz a jejich rozdělování přímo lidem neuvažovaly. Varoval, že vrtulníkové peníze by mohly vyvolat hyperinflaci.
obrázek
Pimco upozorňuje, že podle jeho výzkumů byla podobná metoda od konce 18. století použita v 56 případech, od Francie v roce 1795 až po Zimbabwe v roce 2007, a pokaždé měla velmi vážné dopady. „Při pohledu do minulosti zjistíte, že pokaždé, když to centrální banky jen trochu zkusily, vznikla obrovská inflace,“ uvedl hlavní správce německého portfolia společnosti Pimco Andrew Bosomworth.
Vrtulníkové peníze by podle Bosomworthe znamenaly „krok do zcela nové fáze měnové politiky vyznačující se obrovským množstvím nejistoty“.
MMF vyzval eurozónu k opatřením na podporu ekonomiky
Nicméně, i Mezinárodní měnový fond (MMF) vyzval ve čtvrtek země používající euro k rázným opatřením na podporu hospodářského růstu. Varoval, že bez takovýchto opatření se bude eurozóna nadále potýkat s vysokou nezaměstnaností a dluhovou zátěží, takže se nad ní bude vznášet riziko hospodářské stagnace. Fond rovněž poukázal na zvýšená politická rizika, včetně blížícího se referenda o setrvání Británie v Evropské unii.
Ministry financí eurozóny s pohledem fondu seznámila jeho šéfka Christine Lagardeová na jednání v Lucembursku. Po schůzce před novináři ale nechtěla odpovídat na otázky týkající se brexitu s odkazem na dnešní vraždu labouristické poslankyně Jo Coxové.
Oživení ekonomiky eurozóny sice podle MMF v uplynulých dvou čtvrtletích zesílilo, střednědobý hospodářský výhled však zůstává slabý. Hlavním motorem oživení je domácí poptávka, kterou podporují nízké ceny ropy, zlepšující se situace na trhu práce a uvolněná měnová politika.
Šéfka MMF Christine Lagardeová
„Nebyli jsme jen pozitivní, ale eurozóna nyní sbírá dividendy solidní a stabilní a odpovídající monetární politiky, která využívá všechny své nástroje k podpoře růstu a zajišťuje, že peníze obíhají a financují hospodářství,“ řekla Lagardeová novinářům v Lucembursku. Eurozóna podle ní nyní také těží z toho, že byla v minulých letech vybavována nástroji, které dříve k dispozici neměla. „Když se podíváme na předpověď růstu, je to zjevně lepší příběh, než jsme viděli v minulosti,“ poznamenala.
MMF ale také upozorňuje, že vyhlídky na společná opatření na podporu ekonomiky eurozóny podkopává růst politických rozporů a euroskepticismu. Poukazuje například na problémy dohodnout se na společné reakci na uprchlickou krizi. Pokud by příliv uprchlíků opět zesílil, mohly by podle fondu rozpory mezi jednotlivými zeměmi ohrozit volný pohyb v rámci jednotného evropského trhu.
Politické napětí v eurozóně by se navíc mohlo prohloubit, pokud by se Britové příští týden v referendu vyslovili pro odchod své země z EU, tedy pro takzvaný brexit. „Bez dalších rázných opatření k podpoře hospodářského růstu a k posílení integrace by eurozóna mohla čelit nestabilitě a opakované krizi důvěry,“ uvedl fond v dnešní zprávě.
Lagardeová také vyzvala ke „kolektivnímu politickému úsilí“, které by ukázalo, že evropský projekt může být zdrojem stability a prosperity.
Vydáno pod