Ministři porcovali rozpočet, Valachová chce za učitele bojovat „jako lvice“

Koaliční lídři jednali ve středu o prioritách pro sestavování rozpočtu na příští rok. Hlavním tématem byly platy učitelů. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) chce prosadit zvýšení o deset procent. Zároveň se postaví i za odboráře, kteří požadují pro školství o 13 miliard více.

Ministři, kteří přicházeli na jednání, přinášeli požadavky na navýšení rozpočtu o miliardy korun.  Nejvíce se ale chtěla prosadit ministryně Valachová. „Platí, že budu chtít prosadit nejen minimálních pět procent, ale slíbila jsem, že budu jako lvice bojovat za 10 procent do posledního dechu a ten nenastal, takže budu chtít po koaliční radě, aby se vyjádřila k deseti procentům,“ řekla.

Podle ní si pod desetiprocentním zvýšením každý představuje jinou částku. „Podle odborů jde o 13 miliard. Já jsem se postavila za požadavky odborů. Máme tu ale ještě variantu podle tarifů, a to je 9 miliard. Budu požadovat projednání obou částek. Absolutní minimum je 6,9 miliard pro regionální školství,“ řekla Valachová. 

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD)

Kateřina Valachová

ministryně školství

„Co se týká absolutního minima, tak pro mě je to 6,9 miliardy pro regionální školství.“

Kateřina Valachová

ministryně školství

Dále upozornila, že má prokazatelně zdokumentováno, že peníze chybí dokonce i na to, co je zákonem dané u dětí i učitelů. „Ukázalo se, jaké nepravosti se dějí, že třeba někteří ředitelé nemají na odstupné nebo na úhradu dovolených. Nedodržuje se zákoník práce, takže doufám, že v tomto mě ministr financí podpoří,“ dodala ministryně.

Zároveň uvedla, že je nutné zohlednit „školskou rovnici“, která až dosud peníze určené na platy učitelům vysávala. „Pokud každý rok férově nezohledníme počty dětí ve třídách – kolik jich učíme, kolik potřebujeme odučit hodin a kolik učitelů – tak potom tyto peníze musíme vzít z toho, co jsme jakoby přidali učitelům. V příštím roce jde o 1,4 miliardy, a abychom tuto částku vybojovali, je důležitější, než o kolik procent půjde na tarifu,“ uvedla v Událostech, komentářích.

Finance podle Valachové chybí i vysokým školám. Pro ty chce miliardu a tři sta tisíc korun navíc. „Potřebujeme je, abychom byli schopni zajistit ohodnocení pedagogických pracovníků,“ uvedla s tím, že zatímco investice do vědy budou stoupat a akademická sféra se nemusí obávat, že by na výzkum neměla prostředky, rozpočty na pedagogickou práci jsou napjaté. „Jistě rozumíte, že s učitelem se student nejvíce potká,“ zdůvodnila svůj záměr.

Zvýšit rozpočet chce resort zdravotnictví i zemědělství

Ministr zdravotnictví Stanislav Němeček (ČSSD) přinesl na koaliční radu také výrazné požadavky. „Ty jsou na rozpočet celého ministerstva zdravotnictví, kde jsou podseknuty výdaje poměrně výrazně oproti letošnímu roku. A to tak, že by to ohrozilo fungování samotného ministerstva a nutných agend,“ řekl.

Dodal, že loni vláda schválila strategický dokument investic do klíčových nemocnic. „S tím také návrh rozpočtu nepočítá. Ty jsou ohroženy. Chybí tam minimálně ještě miliarda na investice a další miliarda a půl na rozpočet ministerstva,“ prozradil Němeček.

Video Události
video

Události ČT: Schůzka ke státnímu rozpočtu bez jasných výsledků

Události ČT: Schůzka ke státnímu rozpočtu bez jasných výsledků

Brífink Kateřiny Valachové k financování vysokého školství

Valachová: Zohlednění počtu dětí je důležitější než procenta tarifu

 

Někteří ministři očekávali především ujasnění priorit, stejně jako ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). I on ale chtěl prosadit svoje požadavky. „Ta situace je nyní velice vážná a nemáme signály, že by se měla lepšit. Na letošní rok je rozpočet 21 miliard a já jsem přišel na vládu minulý týden s tím, že pokud chceme řešit problematiku sucha, tak potřebujeme 2,4 miliardy navíc,“ popsal. 

Peníze podle ministra Roberta Pelikána (ANO) chybí také v resortu spravedlnosti, kolem tří miliard korun. „Potřebujeme rozšiřovat kapacitu věznic, posilovat soudy, postavit nové sídlo pro soud v Ústí nad Labem. Máme řadu úkolů, ale finance nejsou ani na tu běžnou činnost,“ doplnil ministr.

Ministři chtějí řešit i vědu

Koaliční problém vidí v některých rozhodnutích ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Jsou tam věci, se kterými hnutí ANO není spokojeno. Například plné uspokojení vědy a výzkumu, zatímco všichni ostatní nebyli uspokojeni a to se tam otevře. Bude to bujará debata. A možná bych mluvil i o porušení koaliční smlouvy,“ řekl.

Robert Pelikán

Robert Pelikán (ANO)

ministr spravedlnosti

„Naši koaliční partneři si ještě před jednáním odhlasovali poměrně významná přidání peněz na některé otázky. A peníze chybí všude jinde. Já spokojen nejsem.“

Robert Pelikán (ANO)

ministr spravedlnosti

Ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš (ANO) se zvyšování rozpočtu některých ministerstev brání. Jednotliví ministři chtějí zvýšit rozpočtové výdaje o dalších minimálně 13 miliard, Babiš jim ale nyní řekl, že je ochotný jim přidat pouze třetinu. „Pokud vybereme víc daní, tak je samozřejmě možnost to navýšit, ale tento rok bude domluva na rozpočtu problém,“ podotknul ministr financí.

Lídři koalice navíc vedou už týden spor o to, kdy musí dohodu potvrdit všechny strany – jestli při schvalování zákona o rozpočtu, nebo už při rozhodování o výdajových rámcích. „Zaznívaly argumenty, na jedné straně ten, že bychom měli postupovat v některých zásadních věcech společně, nicméně tohle nebyl zákon,“ podotknul ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Vzájemně si na jednání ale předčítali nebo citovali z koaliční smlouvy.

Řešila se i situace OKD

Babiš představil podle Jaroslava Faltýnka (ANO) koaličním partnerům svůj pohled na OKD poté, co v úterý firmu navštívil. Do příští koaliční schůzky připraví návrh financování priorit vlády, jak se na nich ve středu lídři dohodli. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) navrhl, aby stát půjčil OKD miliardu korun

„Říkat tomu půjčka je nadnesený eufemismus, všichni víme, že by to byly v podstatě nevratně utracené peníze,“ míní ale šéf opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. OKD bude tématem i pro sněmovnu. Ještě v červnu by se měla mimořádně sejít z podnětu poslanců Úsvitu a KSČM, kteří chtějí řešit okolnosti privatizace.