Jurečka: Více lidí se pouští do potravinářství, český trh má nevyužitý potenciál

Potravinářství začíná reagovat na obrovský a nevyužitý potenciál domácího trhu, míní ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). V zemědělství sice podle něj počty podnikatelů mírně klesají, roste ale počet živnostníků i firem podnikajících v potravinářském sektoru. Podle předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka se navíc trend postupného úbytku pracovníků v zemědělství a potravinářství stabilizoval, naopak se začíná dokonce otáčet. Počet žáků přijatých do 1. ročníku učňovských zemědělských oborů se loni zvedl o 0,8 procenta.

Ministr zemědělství Marian Jurečka
Zdroj: ČTK Autor: Vít Šimánek

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) poukazuje na to, že Česko sice je v řadě věcí exportní zemí, ale pokud jde o základní potraviny typu vepřové maso, drůbeží maso, ovoce, zeleninu či vejce, převažuje importní strana. „Jenom v těchto položkách Česká republika za loňský rok dovezla zboží v objemu 35 miliard korun,“ upozornil na záporné saldo.

„Z drtivé většiny ho umíme vyrobit, máme k tomu dobré klimatické a přírodní podmínky, máme tady know how, ale bohužel celou tuto přidanou hodnotu jsme nechali vytvořit někde někoho jiného,“ prohlásil.

Jako pozitivní trend do budoucna tak Jurečka hodnotí nárůst počtu firem a lidí podnikajících v potravinářském sektoru. „Potravinářství začíná reagovat na obrovský nevyužitý potenciál domácího trhu. Je i spousta malých zemědělců, malých zpracovatelů, kteří za poslední dva roky do podnikání vstoupili a mají ambici se rozvíjet, což je, myslím, důležitý pozitivní trend. Podporujeme to finančními nástroji,“ řekl.

Hledání pracovníků

Problémem ale může být sehnat kvalifikovanou pracovní sílu. „Vnímám to jako velký handicap našeho školství. Jsou tady kolegové, kteří by zaměstnali lidi, ale není typ absolventů, které by mohli ze škol vzít,“ zmínil. Analýza Asociace malých a středních podniků a živnostníků ukazuje, že po dvou letech propadu se sice loni zvedl počet žáků nově přijatých do učilišť zemědělských oborů, u středních škol s maturitou ale dál mírně klesá.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků

„Zemědělsko-potravinářské obory založené na regionálních produktech nás v nezávislosti posilují, navíc podporují přirozený ruch venkova, turismus a udržují zdravou ekonomickou i sociální rovnováhu.“

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků

Podle předsedy asociace Karla Havlíčka se trend postupného úbytku pracovníků v zemědělství a potravinářství stabilizoval, naopak se začíná dokonce otáčet. Mezi žáky dominují obory opravář zemědělských strojů, zahradník a farmář. Farmáři jsou ale současně skupinou s nejvyšší mírou nezaměstnanosti u učňů.

Video Události, komentáře
video

Jurečka a Stehlík o podnikání na venkově

Potravinářství trápí úbytek absolventů

Největší problém u potravinářů je klesající počet absolventů, za posledních deset let šlo o propad skoro o třetinu. To podle analýzy odpovídá demografickému poklesu, ale například v oboru řezník-uzenář je již situace kritická, za poslední dekádu počty absolventů klesly o 60 procent. Zatímco v roce 2005 jich bylo 235, loni skončilo školu tohoto typu 94 lidí.

Zpracovatelské firmy, ale třeba i pěstitelé ovoce, řeší nedostatky pracovníků, u sadařů jde i o sezonní zaměstnance. Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka by pomohlo zjednodušení administračních povinností pro občany z Ukrajiny, ale i jiných států mimo Evropskou unii, kteří už dříve v Česku pracovali.

K dalšímu rozvoji podnikání na venkově – jak podpořit „mladou krev“ – Jurečka uvedl, že velká váha je na školství a na tom, aby resort dal šanci mladým lidem vůbec začít podnikat. V této souvislosti zmínil  program pro začínající zemědělce, ministerstvo prý uspokojí až 92 procent podaných žádostí o podporu. Dodal, že také roste počet právnických i fyzických osob, které začaly podnikat v potravinářství. Jsou jich podle něho stovky, možná i tisíce. 

Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík k tomu dodal, že 40 procent obhospodařované půdy v Česku zajišťují rodinné farmy. Podle něho by na nich měl být venkov postaven. Dodal rovněž, že mezi roky 2003 až 2013 přibylo 15 procent sedláků. Zmínil i nedávný trend, kdy lidé na konci své úspěšné kariéry v jiných oborech nakoupili pozemky a rozhodli se, že ve svých 50, 60 letech začnou hospodařit. Podle Stehlíka by také mohli přinést nové, inovativní prvky. Jurečka k tomu podotkl, že i oni si mohou vzít výhodný úvěr a že jim může být odpuštěna i část jistiny.