V přesnosti prognóz ekonomiky vítězí Evropská komise, odbory a OECD propadly

Čekaly růst, realita ale přinesla propad.  I tak zásadně se ve svých odhadech vývoje tuzemské ekonomiky dokázaly v minulosti mýlit národní instituce i mezinárodní garanti. Prognózy ministersva financí, na nichž se staví mimo jiné státní rozpočet, v testu ČT24 „propadly“ zejména v letech hospodářské krize. Na pětiletém horizontu se pak nejvíce mýlily OECD a odbory.

O prvenství se v odhadu vývoje HDP České republiky dělí Česká národní banka a Evropská komise. První z nich nejlépe uspěla na sedmiletém horizontu, na tom pětiletém si první a druhou příčku vyměnily. Vyplynulo to z analýzy, kterou web ČT24 připravil ve spolupráci s hlavním ekonomem ING Jakubem Seidlerem.

A podobné je to i v případě inflace (nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb). Tu dlouhodobě nejlépe odhaduje Evropská komise. Hned za ní je Česká národní banka. Naopak nejméně přesně umí predikovat růst cen v tuzemsku na následující rok Mezinárodní měnový fond.

Analytický paradox

Na mušku si web ČT24 vzal podzimní prognózy – ty totiž vydávají všechny sledované instituce. Zdůraznit je ale potřeba to, že mezi vydáním predikce odborů, které data zveřejňují nejdřív, a odhady OECD či Evropské komise, které vycházejí jako poslední, je časový rozdíl skoro dva měsíce.

A právě tento časový posun se může odrazit v přesnosti odhadů. Obecně totiž platí – čím novější informace do prognózovacích modelů vstupují, tím přesnější odhady vznikají. „Nesoulad jednoho či dvou měsíců v přípravě prognóz většinou velké rozdíly v odhadech nečiní – až na ty výjimky, kdy se v ekonomice během krátkého období stane něco výjimečného a novější prognóza již tyto informace využila,“ upozornil Seidler. Zářným příkladem je přepisování predikcí v roce 2008, kdy analytici dokázali během několika měsíců snížit své odhady hned o několik procentních bodů.

Nejvíce nepřesností přinesla krize

Byly to také právě krizové roky 2009 a 2012, kdy se sledované prognózy nejvíc vzdálily realitě. Ta tehdy přinesla propad české ekonomiky. Odhady zveřejněné jen několik měsíců před začátkem problémových roků však před poklesem HDP varovat nedokázaly. Rozdíl mezi odhadovanými hodnotami a skutečností tak nakonec činil i několik procentních bodů. 

„Odhadnout správně HDP pro rok 2009, kdy ekonomika poklesla o téměř 4 %, bylo v té době takřka nemožné, jelikož nikdo nepředpokládal, do jakých rozměrů se finanční krize rozroste,“ říká k tomu Jakub Seidler.

To ale neznamená, že by si ekonomové a politici vysoké riziko možné nepřesnosti neuvědomovali. Schvalování rozpočtu na rok 2009 kvůli tomu tehdejší česká vláda přesunula ze září až na samotný sklonek roku 2008.

Křivka „Skutečnost“ zobrazuje hodnotu HDP z první zprávy ČNB o inflaci zveřejněné v roce následujícím. Graf původně obsahoval chybné údaje v časové řadě ČNB a MF. Data byla opravena dne 10. 6. 2016.

Zdroj: ČT24
 
„My jsme na jaře ještě předpokládali ochlazení ekonomiky, už jsme nepočítali s těmi 6,5 procenta růstu, které byly zcela výjimečné, předpokládali jsme něco mezi 4,5 až 5 procenty. Dnes bychom byli velmi rádi, kdyby to bylo nad tři procenta, ale je docela dobře možné, že se to bude pohybovat jenom mírně nad dvěma procenty,“ hodnotil změny v prognózách v polovině listopadu 2008 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Realita ale byla nakonec mnohem tvrdší, než si dokázal představit. Tuzemská ekonomika podle posledního vyčíslení propadla o 3,8 %. 

Každá instituce, která sestavuje odhady budoucího vývoje, zná slabiny a rizikové faktory své prognózy. Například ČNB je i přes vysokou přesnost svých odhadů vidí v datech, která přebírá ze zahraničí. Jde o tzv. Consensus Forecast vstupující do modelů ČNB jako vnější předpoklad. „V období let 2013 až 2016 výhledy avizovaly obnovení růstu cen průmyslových výrobců v eurozóně, které se stále nedostavilo. Nečekaným šokem byl též prudký propad světových cen ropy v letech 2014 až 2015,“ popsal mluvčí centrální banky Tomáš Zimmermann. 

Prognóza není pohled z okna

A jak vlastně prognózy v analytických „kuchyních“ vznikají? Jejich tvorba je postavena na předpokladech, jak se budou vyvíjet hlavní sektory ekonomiky v návaznosti na aktuálním předpokládaném vývoji v zahraničí. Jde třeba o to, kolik budou domácnosti, firmy a vláda utrácet. „I v případě, že je k odhadům využíván velmi sofistikovaný a technický model, expertní úsudek hraje při tvorbě prognóz významnou roli a konečný odhad do velké míry ovlivňuje,“ popsal Seidler.

 
Žádná prognóza ale není dílem jediného „mozku“. Tak například predikční tým ČNB čítá podle situace 6 až 8 lidí. Data vstupující do modelu dodávají i další experti. „Celkově se počet lidí přispívajících ke vzniku prognózy blíží ke 20. Tito lidé se zabývají i dalšími činnostmi,“ nastínil Zimmermann.

Oproti tomu analytický tým, který sestavuje predikce odborů, čítá jen 5 lidí. „Experti se zaměřují na každodenní sledování nejrůznějších ekonomických dat, využívají i signálních informací z odborových svazů,“ informovala mluvčí ČMKOS Jana Kašparová a dodala: „Náš makroekonomický tým nepracuje na základě politického zadání, ale jeho cílem jsou co nejobjektivnější prognózy, které mimochodem patří mezi nejpřesnější.“

Stanovisko ČMKOS 31.50 KB
Stanovisko redakce webu ČT24.cz 22.50 KB

Na rozdíl od ostatních institucí, z jejichž predikcí lze vyčíst jedno číslo odpovídající nejpravděpodobnějšímu scénáři odhadovaného vývoje, odbory ve svých prognózách uvádějí interval. Většinou jde o rozmezí zhruba půl procenta. „Nejsme hodináři, ale makroekonomové,“ vysvětlil makroekonom odborového svazu Martin Fassmann.

Navzdory auře přesnosti, kterou odboráři kolem svých prognóz šíří, ale analýza webu ČT24 ukázala opak. Na pětiletém horizontu (za roky 2009, 2010 a 2012 nebyla prognóza z požadovaného období k dispozici – pozn. red.) dopadla jejich data společně s OECD nejhůře. Alespoň částečně se na špatném výsledku odborů ale mohlo odrazit mimo jiné to, že ze sledovaných institucí vydávají svou prognózu nejdřív, a to už v polovině září.

Predikce vývoje ekonomiky je vždy potřeba brát s rezervou. Nadarmo si nevysloužily přezdívku „věštění z křišťálové koule“. Jak sami ekonomičtí analytici s nadsázkou přiznávají, když se prognóza v porovnání s realitou mýlí o plus minus 10 procent, je to úspěch. Přesto mají odhady v ekonomickém světě své nezastupitelné místo. Státu a jeho institucím umožňují nastavit kormidlo hospodářské nebo měnové politiky přece jen o něco lépe, než by to zvládly bez nich.

Pozn.: Text byl 10.6.2016 aktualizován. U odhadů HDP ze strany ČMKOS jsme vypustili chybně uvedenou hodnotu pro rok 2012. Za chybu se omlouváme.