Plzeňský Prazdroj zřejmě začne hledat nového vlastníka. Kvůli obří pivovarnické fúzi

Evropská komise (EK) schválila plánované převzetí druhého největšího pivovaru na světě SABMiller jeho větším konkurentem Anheuser-Busch InBev. Podmínkou však je, že AB InBev prodá téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v Evropě, tedy zřejmě i Plzeňský Prazdroj, aby nově vzniklá skupina nedosáhla dominantního postavení na určitých trzích regionu, což by moho vést k růstu cen.

Na obří pivovarnické transakci, ve které AB InBev převezme za 100 miliard dolarů svého menšího, londýnského konkurenta SABMiller, se obě společnosti dohodly loni. Kolos by měl vařit téměř třetinu světové produkce piva a dokončení transakce, která patří k největším v historii, očekávají obě společnosti v druhé polovině letošního roku.

 

Oproti původním předpokladům se však součástí gigantického pivovarnického portfolia zřejmě nestane Plzeňský Prazdroj – stejně jako některé další značky. Akvizice totiž v některých zemích narážela na obavy z narušení hospodářské soutěže, neboť Komise v předběžném vyšetřování zjistila, že transakce mohla ve své původní podobě vést k vyšším cenám prakticky ve všech zemích osmadvacítky, kde SABMiller dosud působil.

Skupina AB InBev proto od počátku navrhovala, že se zbaví všech aktivit kupované firmy ve Francii, Itálii, Nizozemsku a Británii a následně i v České republice, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku, aby tak zmírnila obavy Bruselu, že v těchto zemích získá příliš silné postavení na trhu. Skupina již také přijala nabídku na odkoupení některých aktivit od japonského pivovaru Asahi.

O Prazdroj by mohly mít zájem čínské nebo japonské firmy, míní někteří analytici  

Analytici odhadují, že cena všech středoevropských aktiv SABMiller by mohla přesáhnout pět miliard eur. Z toho až polovinu celkové ceny tvoří samotný Plzeňský Prazdroj, který v Česku sdružuje známé značky jako Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Radegast a další. Zpravodajský server iHned.cz uvedl, že zájem o aktiva by mohl mít některý z velkých investičních fondů CVC, KKR a Bain.

„Po aktivech SABMiller ve střední Evropě sáhnou spíš investiční fondy než konkurenční pivovary. Ty by zřejmě samy měly problém dostát nárokům antimonopolních úřadů,“ cituje portál iHned.cz řídící partnerku advokátní kanceláře CMS v Praze Helen Rodwellowou. „Zároveň další velké světové pivovary, které by akvizice Prazdroje a spol. mohla lákat, už nedávno kupovaly jinde a chybí jim na další obchody peníze,“ dodává podle portálu Rodwellová.

Video 90’ ČT24 - Ozbrojené Česko
video

Makléř Kálal: Doufám, že se Plzeň nezmění

 

Podle nezávislého analytika a bývalého ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého však bude mít o Plzeňský Prazdroj určitě zájem nizozemský Heineken i severoamerický pivovar Molson Coors. „Ale ani jeden z nich to nemůže dostat, protože každý z nich by měl na českém trhu 65 a více procent, takže by jim transakci neschválil český antimonopolní úřad,“ sdělil Veselý.

Heineken vyrábí v České republice především pivo Krušovice, zatímco pivovaru Molson Coors patří značka Staropramen. Skupiny by se tedy podle Veselého musely rozhodnout, že prodají své pivovary na území Česka.

„Se zájemci o Plzeňský Prazdroj je to trošku těžší, protože japonská skupina Asahi, která tady nakupovala především západoevropské pivovary, nemá o ty středoevropské a východoevropské zájem. Ony jsou dražší. Tyto pivovary mají hodnotu asi osmi miliard dolarů, což znamená, že se čeká velký zájemce, a spekuluje se, že by to mohl být třeba Carlsberg, který kooperuje s Budějovickým Budvarem, nebo to bude někdo z obrovských investičních fondů, jako třeba KKR.

Tomáš Kálal

makléř Conseq investment Management

Veselý však nevylučuje, že by Plzeňský Prazdroj koupily například čínské nebo japonské firmy. „Firma Asahi už zde vyrábí léta ve Staropramenu v licenci Asahi Super Dry pro Evropu, k tomu by mohlo dojít,“ dodal Veselý. Další variantou by pak byla japonská skupina Kirin. Japonci by se podle analytika k českému pivu chovali podobně jako současný vlastník SABMiller, tedy jako k „rodinnému stříbru“.