Řecký parlament schválil reformy nutné pro pokračování záchranného programu. Zákony počítají například s automatickým omezováním výdajů, pokud vláda nedosáhne přebytkových rozpočtů. Vláda přichází s opatřením jen krátce před klíčovou schůzkou ministrů financí eurozóny.
Nedosáhne-li Řecko přebytkových rozpočtů, nastoupí automaticky škrty
Nedosáhne-li Řecko přebytkových rozpočtů, nastoupí automaticky škrty (zdroj: ČT24)
Řecký parlament schválil balík reformních zákonů, jejichž součástí je i korekční mechanismus, který v případě nedodržení plánovaných přebytkových rozpočtů automaticky provede výdajové škrty, napsala agentura AP.
Poslanci zvedli ruku mimo jiné pro zvýšení daní, další úsporné reformy a také pro vznik obřího privatizačního fondu, který podle AP bude spravovat takřka veškerý státní majetek. Pro získání dalších miliard ze záchranného balíku musí totiž Řecko prokázat, že plní podmínky úvěrového programu. Atény doufají, že prosazení dalších škrtů otevře cestu ke zmírnění jejich dluhu. Většina zemí eurozóny v čele s Německem o tom zatím ale nechce slyšet.
Evropští lídři dostávají jasnou zprávu. Zprávu o tom, že Řecko plní své povinnosti a přebírá zodpovědnost. Teď musí konat i druhá strana.
Vláda premiéra Alexise Tsiprase má v 300členném parlamentu většinu 153 hlasů. Proti reformám hlasoval pouze jeden poslanec Tsiprasovy levicové strany Syriza, respektive nepodpořil vznik investičního fondu a korekčního mechanismu.
obrázek
Pokud se Řecko se svými věřiteli nedohodne, hrozí mu státní bankrot. Upozornil na to ministr financí Euklidis Tsakalotos. Do července totiž podle něj nebude mít peníze na splátku dluhu. „Splnění reforem je podmínkou k tomu, aby věřitelé začali jednat. Výsledek není v tuto chvíli zaručený. Partneři musí dospět k dohodě, na jedné straně MMF (Mezinárodní měnový fond) a členské země eurozóny na straně druhé,“ konstatuje ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Vláda se v novém reformním balíku chystá zvyšovat hlavně nepřímé daně. Podle opozice ale takové opatření ohrozí důležitý zdroj příjmů – turismus. Zdražovat se totiž budou třeba pohonné hmoty, ubytování nebo tabákové výrobky.
Atény by díky reformám a zahraniční pomoci měly v roce 2018 dosáhnout primárního přebytku 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Mezinárodní měnový fond se ale domnívá, že to beze změn v otázce zadlužení není možné. Většina zemí eurozóny v čele s Německem sice o zmírnění dluhu Řecka zatím nechtěla slyšet, ale Atény doufají, že úspěšné prosazování reforem cestu k umazání části dluhu otevře.
MMF: Řecké cíle jsou nerealisticky vysoké
MMF ale zároveň upozornil na to, že současné rozpočtové a růstové cíle Řecka, jak jsou stanoveny v mezinárodním záchranném programu, jsou nerealisticky vysoké a je třeba je zmírnit. Jedinou cestou je tak podle fondu restrukturalizace dluhu.
Činitelé MMF upozorňují, že pouze několika zemím se podařilo udržet delší dobu přebytek primárního rozpočtu ve výši 3,5 procenta. V Řecku je také malá politická podpora hlubokým škrtům, které by umožnily tyto cíle dosáhnout. Cíl rozpočtového přebytku na delší období by proto měl být snížen na 1,5 procenta HDP, doporučuje měnový fond.