České neziskovky se dosud nenaučily oslovovat bohaté

Praha - Památky jsou naše moře. Stát ví, že by se o ně měl starat, ale péče o ně končí často na úrovni proklamací. Protože peněz na obnovu památek posílá žalostně málo, čím dál více lidí se snaží vzít osud chátrajících objektů do svých rukou - adopcí kapliček, zakládáním sdružení nebo koupí objektů do soukromého vlastnictví. Jak financovat památky jinak než z dotací? Kolik prostředků může přinést veřejná sbírka a jak využívat on-line dárcovství? Internetový portál PROPAMÁTKY radí, jak peníze na památky získat.

"Spousta lidí se v oboru dotací neorientuje, nosí špatné formuláře, tápe v termínech. A mnohdy netuší, že se dají sehnat peníze i jinými způsoby. Proto jsem realizoval internetový portál PROPAMÁTKY. Na základě informací, které od lidí postupně získáváme, vytváříme cennou databázi obnovy památek, rozšiřujeme povědomí a provozujeme poradenskou činnost," řekl Aleš Kozák, zakladatel portálu.

Péče o památky přitom není jen záležitostí nostalgie. Když se dělá dobře, může se velmi vyplatit. „Evropská komise vypočítala, že zisk z cestovního ruchu, který je spojený jenom s památkami, činí v západní Evropě 335 miliard euro. Kulturní turismus tedy vydělá více než celý automobilový průmysl v Evropě a zaměstnává 11 milionů lidí,“ prohlásil Vladimír Lažanský, majitel zámku Chyše a zakladatel asociace soukromých majitelů hradů a zámků a památek.

Z rozpočtu, který má 1 179 miliard, putují na památky tři miliardy korun. Památkový fond je tedy hluboce podfinancován. Biti jsou na tom například soukromí majitelé památkových objektů. Ti jsou v situaci, kdy veškeré náročné opravy financují z vlastní kapsy. Protože se ale musí řídit požadavky památkářů a dodržovat tradiční postupy, jsou opravy mnohem dražší. Byť jsou omezeni na svých vlastnických právech, stát jim náklady nijak nekompenzuje.

„Suplujeme stát a přispíváme ke kultivaci sociálního klimatu. Přejme si, abychom se dostali do stadia, kdy by si bohatá firma (která se jmenuje například ČEZ, nebo nějaká jiná polostátní akciovka) pokládala za čest, že pomůže nějakému kulturnímu objektu. Že pro ni bude ctí, mít u vstupu do objektu mosaznou cedulku, že přispěli k obnově,“ řekl Lažanský.

Kdysi patřily k zámkům pole, lesy a rybníky, které vydělávaly na jejich provoz. V současnosti už to tak není. O slastech a strastech majitele zámku vyprávěl Lažanský na konferenci Máme vybráno, kterou pořádal Institut pro památky a kulturu o.p.s, provozující i portál ProPamátky.

Vladimír Lažanský, majitel zámku Chyše:

„Vy máte tu třešničku z toho obrovského dortu, ale nemáte ten dort. Tedy máte zámek, ale nemáte k němu ekonomickou základnu, která k zámku kdysi patřila a živila ho. Takže koupit zámek a používat ho jako kdysi pouze k reprezentativním účelům, znamená dokonat ekonomickou sebevraždu.“

Zámek Chyše
Zdroj: ČT24/chyse.com

Češi jsou štědří, jen nevědí, jak na to

Mnozí proto spíš než na stát spoléhají na soukromé dárcovství. To v České republice rostlo do roku 2007, poté začalo stagnovat. Zastavení však není způsobeno krizí, ale spíš kapacitou oslovených lidí. České neziskovky totiž většinou vybírají drobnější částky od spousty malých dárců, ale neumí získat pozornost těch velkých. Celková výše darů na dobročinné účely činí v Česku cca 5 miliard korun, přičemž podíl firemních a soukromých dárců je přibližně stejný.

„Daří se oslovovat čím dál víc lidí, ale dávají míň. Neumíme oslovovat velké dárce. Rekonstrukce památek jsou přitom často značně nákladné projekty, které velké dárce potřebují. V zemích s neporušenou filantropickou tradicí, jako je například USA, pochází 40 až 45 procent darů od pěti procent nejbohatších,“ upozornil Jan Kroupa z Českého centra fundraisingu. „Výše darů v Česku se pohybuje ve výši 0,2 procenta HDP, v USA a v západní Evropě činí něco přes 2 procenta,“ dodal.

Darování ze závěti je v Česku zatím v plenkách

Kroupa upozornil i na možnost darovat peníze v závěti. „U nás je darování ze závěti v plenkách. Stát například v roce 2006 zdědil na odúmrti 140 milionů korun. Námi provedená anketa říká, že kdyby lidé, kteří nemají dědice, věděli, že můžou dát majetek na dobročinné účely, udělali by to. Je to velký balík peněz ročně, který si bere stát a zcela jistě ho neposílá na rekonstrukci památek,“ řekl Kroupa. Pro zajímavost dodal, že dle statistik lidé, kteří odkázali v závěti něco na dobročinné účely, žijí v průměru o devět let déle.

On-line dárcovství je na vzestupu

Od července začne platit novela zákona o veřejných sbírkách 117/2001. Připravována je ve spolupráci s neziskovými organizacemi od roku 2005. Přinese administrativní zjednodušení pro konání sbírek a sníží finančních náklady pro neziskovky. Díky ní bude také možné vyhlásit dlouhodobou sbírku na dobu neurčitou, tzv. kontinuální sbírku, což umožní lepší práci s individuálními dárci. Patří sem nově i DMS.

Veřejné sbírky na ulicích sice ztrácejí na oblibě, narůstá ale význam oslovovat dárce novými formami, například on-line dárcovstvím. To již umožňuje portál DARUJSPRAVNE.CZ, který usiluje o rozvoj odpovědného dárcovství. „Jsme konzervativní. V cizině už se platí on-line, u nás je na e-shopech zatím 85 procent plateb na dobírku nebo převodem. Nástup on-line plateb čekáme v nejbližších letech,“ doufá Klára Šplíchalová z Fóra dárců.