Praha - České firmy mají jasno, nejhorším legislativním počinem loňského roku je zamezení švarcsystému. Naopak nejlépe hodnocenou se stala směrnice Evropské unie, která stanovuje maximální délku splatnosti mezi podniky, zvyšuje také zákonný úrok z prodlení. Anketu mezi českými firmami zorganizovaly advokátní kanceláře Ambruz & Dark/Deloitte Legal mezi manažery více než stovky českých firem.
Nejhorším legislativním počinem roku je postih švarcsystému
Za koncem švarcsystému stojí novela zákoníku práce
Zamezení využívání švarcsystému zavedla novela zákoníku práce, která začala platit od letošního roku. Firmám obecně vadí nová úprava potírání nelegálního zaměstnávání, která kromě švarcsystému postihuje i další případy, jež se posuzují jako výkon nelegální práce. Podle Milana Mostýna, mluvčího Svazu průmyslu, jde hlavně o nárůst administrativní agendy v důsledku stanovení povinnosti prokazovat existence pracovněprávního vztahu zabezpečením kopií pracovních smluv zaměstnance v místě výkonu práce.
„My kritizujeme to, že stát nevěnuje pozornost tomu, proč je ten švarcsystém v ČR tak masově rozšířený. Místo toho přichází pouze sankční opatření bez zásadního myšlenkového pochodu,“ tvrdí Tomáš Babáček, advokát Ambruz & Dark/Deloitte Legal.
Jaká je podstata švarcsystému
Švarcsystém je označení pro způsob ekonomické činnosti, při které osoby vykonávající pro zaměstnavatele běžné činnosti nejsou jeho zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé.
Výhody
Takový způsob může být pro zaměstnavatele i zaměstnance výhodný, a to zejména kvůli odlišnostem ve výpočtu daňového zatížení a sociálního pojištění. Pracující osoba nemusí odvádět tu část sociálního pojištění, kterou v případě zaměstnanců platí zaměstnavatel, nemocenské pojištění OSVČ je pouze dobrovolné. Navíc je možné vykázat náklady procentem příjmů.
Nevýhody
Přenos části administrativy ze zaměstnavatele na osobu využívající švarcsystém. Osoba nemá ze zákona nárok na dovolenou, a pokud si dovolenou udělá, tak je neplacená. Nemá ze zákona automatický nárok ani na poskytnutí pracovních pomůcek ani na přestávku na oběd. V případě ukončení spolupráce nemá nárok na odstupné. V případě pracovního úrazu se na takto pracující osobu nevztahuje zákonné pojištění zaměstnavatele.
Zdroj: Wikipedia.cz
Oceněná směrnice EU
Podle směrnice by od jara 2013 nesměly lhůty splatnosti mezi podniky v zásadě překročit 60 dnů a mezi podniky a veřejnými orgány 30 dnů. Zákonný úrok z prodlení se zvýší o jedno procento. Kromě nároku na náhradu externích nákladů spojených s vymáháním vznikne věřiteli také automaticky nárok na náhradu souvisejících interních nákladů 1 000 korun. „Je to minimálně velmi silný signál pro to, aby se ta platební morálka zlepšila,“ doplňuje Babáček.
Rozhovor s Tomášem Babáčkem (zdroj: ČT24)