Řecko schválilo reformy, šéf euroskupiny naznačil uvolnění peněz

První debatu o udržitelnosti řeckého dluhu vedli v pondělí na mimořádné schůzce ministři financí eurozóny. Už dopředu avizovali, že při tomto jednání záležitost nevyřeší a k tématu se vrátí na svém řádném jednání 24. května. V neděli večer přitom řecký parlament schválil balík penzijních a daňových reforem. Řecká vláda doufá, že reformy pomohou přesvědčit mezinárodní věřitele k uvolnění dalších peněz ze záchranného programu pro silně zadluženou zemi. 

Video Zprávy ve 12
video

Řecký parlament schválil reformy

„Probereme co, kdy, jak, jestli, za jakých podmínek by se to mohlo stát. Zda je to nutné,“ řekl šéf euroskupiny Nizozemec Dijsselbloem při příchodu na jednání novinářům. Po skončeném jednání pak uvedl, že úsporná opatření a reformy přijímané nyní Řeckem by měly v dalších dnech vést k úspěšnému ukončení první prověrky záchranného programu a tedy k uvolnění dalších peněz z něj.   

Atény peníze potřebují, v červenci totiž musejí splatit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) a Evropské centrální bance (ECB) zhruba pět miliard eur (135 miliard korun). 

Slovenský ministr financí Peter Kažimír zdůraznil, že Řecko nyní nečelí bankrotu. „Samozřejmě, že řecká ekonomika je jako člověk po nemoci citlivá,“ připustil. Klíčové pro něj bude hodnocení řeckých reforem ze strany Evropské komise a ECB.

„Řecká krize se od začátku řešila chybně. Mělo se prohlásit, že Řecko není schopno uhradit své závazky, takže je nutné nějakým způsobem provést řízený bankrot. Byly země, které tuto zkušenost přežily celkem dobře.“

Pavel Kohout, ekonom Partners

Reformy narážejí na silný odpor

Schválené reformy mají Řecku ušetřit asi 5,4 miliardy eur (146 miliard Kč) ročně. Návrhy na škrty v důchodových platbách spolu se zvýšením odvodů zaměstnanců a živnostníků do penzijního systému však vyvolaly odpor odborů a profesních skupin.

Od pátku v Řecku pořádají odbory třídenní generální stávku. Řecká policie zasáhla v neděli večer slzným plynem proti agresivním demonstrantům na náměstí před budovou parlamentu.

Schválení reformy důchodového systému je jedním z požadavků věřitelů, jejichž zástupci jednají v Řecku s přestávkami od ledna o klíčové revizi třetího záchranného programu z loňského léta. Dokončení revize je podmínkou pro to, aby eurozóna Aténám uvolnila další úvěry ve výši přes pět miliard eur. 

„Po šesti letech krize, která nevedla ke zlepšení ekonomiky a nechala za sebou armádu nezaměstnaných, je zřejmé, že politika škrtů nikam nevedla. Hlasy volající po prorůstových reformách jsou proto stále silnější.“

Thomas Kulidakis, politolog

Co žádá Evropa

Evropská strana žádá, aby Řecko dosáhlo v roce 2018 primárního přebytku 3,5 procenta hrubého domácího produktu. „Optimisté říkají, že to zvládnou a žádná krizová opatření nebudou potřeba. Ale pokud se odchýlí, budou automaticky spuštěny další kroky,“ vysvětlil dnes Dijsselbloem. Primární rozpočet nepočítá s náklady na obsluhu dluhu.

Mezinárodní měnový fond je ale ohledně dopadu dohodnutých opatření výrazně skeptičtější než EU. Podle MMF je požadavek evropských institucí na výši primárního přebytku v roce 2018 v zásadě nerealistický. Šéfka fondu Christine Lagardeová proto delší dobu lobbovala za otevření diskuse o tom, jak Řecku ulevit. Pro euroskupinu je nepřijatelné nominální snížení výše dluhu, zmiňovány jsou možnosti jako prodloužení či odložení splátek. 

Video Události, komentáře
video

Politolog Kulidakis: Je zřejmé, že politika škrtů nikam nevedla