MMF chce, aby eurozóna jednala o zmírnění dluhu Řecka. Juncker naznačil, že začnou

Řecko v zásadě dosáhlo cílů požadovaných reforem a přichází na řadu otázka jeho zadlužení. Eurozóna má začít jednat o jeho možném zmírnění, naznačil podle agentury AFP předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v rozhovoru s německými listy. Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos současně varoval před požadavky dalších škrtů nad rámec opatření obsažených v balíčku reforem. V neděli o něm rozhoduje řecký parlament, před kterým se kvůli tomu sešli i demonstranti, proti nimž zasáhla policie slzným plynem.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker
Zdroj: Reuters Autor: Vincent Kessler

Ministři financí eurozóny se v pondělí sejdou v Bruselu, aby dokončili revizi řeckého záchranného programu, který je podmínkou pro uvolnění dalších úvěrů. Atény musí v červenci splatit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) a Evropské centrální bance zhruba pět miliard eur (135 miliard korun).

„Procházíme první revizí programu a cílů bylo v zásadě dosaženo,“ řekl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v rozhovoru s novináři z německé mediální skupiny Funke. To umožní „začít první diskuse o tom, jak v dlouhodobém pohledu dosáhnout toho, aby byl řecký dluh udržitelný“.

Proti snižování dluhu je Německo

Jednání o snížení řeckého dluhu dlouhodobě odmítá Německo, ministr financí Wolfgang Schäuble jednání o restrukturalizaci řeckého dluhu připouští až po úspěšném uskutečnění reforem. Řecko navíc úlevu v dluhu podle něj nepotřebuje. Poukazuje na to, že Atény své dluhy vůči eurozóně začnou splácet nejdříve v příštím desetiletí. I řecký ministr hospodářství Jorgos Statchakis minulý měsíc připustil, že Atény více než pět let žádné úlevy na dluhu potřebovat nebudou.

Video Studio ČT24
video

Jedlička: Škrtnutí v dluzích si nedovedu úplně představit

V sobotu ale německý sociálnědemokratický vicekancléř Sigmar Gabriel vyzval euroskupinu k jednání o zmírnění řeckého dluhu. „Pondělní zasedání euroskupiny musí najít způsob, jak prolomit tento bludný kruh. Každý ví, že zmírnění dluhu bude muset v určité chvíli přijít. Nemá smysl se tomu neustále vyhýbat,“ uvedl vicekancléř.

Gabriel se vyslovil i pro to, aby Řecko nemuselo podnikat další úsporná opatření, na nichž se už dohodlo s věřiteli, ani další, která vyžaduje MMF. Bez nich by podle vicekancléře mohla ekonomika země růst rychleji.

Sigmar Gabriel

Sigmar Gabriel

německý vicekancléř a předseda SPD

„Každý ví, že zmírnění dluhu bude muset v určité chvíli přijít. Nemá smysl se tomu neustále vyhýbat.“

Sigmar Gabriel

německý vicekancléř a předseda SPD

Restrukturalizaci řeckého dluhu žádá dlouhodobě i MMF. Šéfka fondu Christine Lagardeová požadavek zopakovala v dopise, který v pátek zveřejnil list Financial Times. „Domníváme se, že specifická opatření, restrukturalizaci dluhu a financování je nyní nutné projednávat současně,“ napsala podle listu Lagardeová.

Analytik České spořitelny Jan Jedlička si ale nedovede představit, že by došlo k úplnému škrtnutí v dluzích. Zmírnění dluhové zátěže by podle něj mělo podobu spíše prodloužení splatnosti nebo dalšího uvolnění úrokových pravidel.

Mezinárodní měnový fond pak kritizuje jeden z cílů programu, podle kterého by Atény měly dosáhnout v roce 2018 primárního přebytku 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Tento cíl si vyžádali ministři financí eurozóny v čele s Německem. Fond by byl spokojený s primárním přebytkem 1,5 procenta a tvrdí, že dosáhnout 3,5 procent bude velmi obtížené a „možná kontraproduktivní“.

Marné hledání náhradních opatření

Věřitelé se tento rozpor mezi ministry a fondem pokusili vyřešit. V dubnu se shodli, že se budou chtít dohodnout s Řeckem na souboru náhradních opatření pro případ, že se výše zmíněný cíl pro primární přebytek ve výši 3,5 procenta nepodaří splnit.

Lagardeová ale nyní jasně sdělila, že tyto rozhovory o náhradních opatřeních jsou po měsíci bezvýchodných jednání marné. Na program jednání se podle ní musí okamžitě dostat zmírnění dluhové zátěže, jinak hrozí, že MMF svou účast v programu zruší.

Loni v létě se ministři financí eurozóny shodli na podmínkách třetího finančního balíčku zadluženému Řecku. „Řecku byly poskytnuty tři rozvojové nebo pomocné balíčky. Objem prvních dvou byl 240 miliard eur. Třetí balíček, který by měl vystačit Řecku do roku 2018, má 86 miliard eur,“ přiblížil Jedlička.

Podmínkou pomoci byly škrty a reformy v Řecku, součástí jsou i změny v důchodovém a daňovém systému, o nichž bude v neděli jednat a hlasovat řecký parlament. Chystané klíčové změny však vyvolávají mezi obyvateli protesty. Řekové se obávají, že to přinese další finanční zátěž. Naposledy v tomto týdnu kvůli tomu začala další stávka, kterou svolaly tamní největší odborové organizace.