Čech stráví v průměru v práci přes 40 hodin, Němec o pět méně

Pracovní týden končí, obyvatelé Česka přitom stráví v práci v průměru více času než většina ostatních Evropanů. Podle analýzy Českého statistického úřadu činila obvyklá týdenní pracovní doba v hlavním zaměstnání v minulém roce 40,4 hodiny. Data Eurostatu pak ukazují, že průměr Němců nebo Nizozemců je nižší. V Česku je navíc menší podíl lidí pracujících na částečný úvazek, což ovlivňuje souhrnné statistiky.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Luboš Pavlíček

Obvyklá pracovní doba za týden dosáhla v roce 2015 podle ČSÚ v průměru 40,4 hodiny. Od prvního výběrového šetření pracovních sil v roce 1993 se snížila o 2,7 hodiny. Muži odpracují v průměru více hodin než ženy, v minulém roce to bylo o zhruba tři hodiny více.

Nejvíce hodin odpracují týdně podle statistiky podnikatelé se zaměstnanci, a to 47,7 hodiny. Za nimi se nacházejí podnikatelé, kteří nemají zaměstnance a kteří v průměru odpracují 44,1 hodiny. S odstupem následují zaměstnanci s 39,5 hodiny.

Počet odpracovaných hodin zásadně ovlivňuje využívání částečných úvazků. V hlavním zaměstnání na kratší úvazek pracuje v rámci zemí EU pětina všech osob v zaměstnání, v České republice však tento způsob využívá pouze 5,5 procenta všech pracujících.

Celoevropské statistiky Eurostatu zohledňující plné i kratší úvazky tak ukazují, že Češi v průměru tráví v práci za týden více času než například Němci, kteří loni odpracovali 35,2 hodiny, nebo Nizozemci, u kterých statistici uvádějí pouze hodnotu okolo třiceti hodin. Čechům přitom přisuzují za loňský rok ještě o něco delší týdenní pracovní dobu než čeští statistici - 40,5 hodiny. Pokud se ale bere v potaz pouze plný úvazek, zůstávají za Českem nanejvýš o hodinu.

Méně než třetina žen v Nizozemsku pracuje na plný úvazek

Na kratší úvazek pak pracují především ženy, upozorňuje ČSÚ. V roce 2014 jich byla v Evropské unii téměř třetina. V řadě zemí je to zcela běžný způsob zaměstnání. V Rakousku a Německu se podíl žen na kratší úvazek přibližuje polovině všech pracujících žen, přes 46 procent. Ve Spojeném království je to 41 procent. V Nizozemsku podíl žen pracujících na kratší úvazek jednoznačně dominuje nad počtem žen pracujících na plnou pracovní dobu – jde o 77 procent celkové ženské zaměstnanosti.

Pro srovnání, v České republice pracuje ve věkové skupině 15 až 64 let na kratší úvazek necelých 10 procent žen, což je šestá nejnižší hodnota v celé Evropské unii.

Rozdíl je patrný i mezi muži. V průměru za osmadvacítku pracuje na kratší úvazek každý jedenáctý muž, ale v Nizozemsku je to každý čtvrtý. Naopak v Česku je podíl mužů s tímto úvazkem po Bulharsku vůbec nejnižší, činí 2,5 procenta.

Celkový počet odpracovaných hodin ovlivňují i druhá zaměstnání. V Evropské unii mělo v průměru vedlejší zaměstnání čtyři procenta pracujících. Významnější je jejich podíl v zemích s velkým počtem kratších úvazků. Ve Švédsko má druhé zaměstnání každý desátý pracující, vysoký podíl je i v Německu nebo Dánsku.