Mládek: Buď majitel OKD požadovanou cenu sníží, nebo bude insolvence

Situaci OKD může vyřešit pouze snížení požadavků majitelů firmy vůči státu, nebo insolvence, prohlásil během jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Jen za samotné akcie firmy totiž Ad Hoc Group požadovala 120 milionů eur (asi 3,2 miliardy korun), i když Mládek očekával, že je nabídnou za korunu. AHG tvrdí, že stále nemá žádnou oficiální nabídku státu na odkup OKD a jejích pohledávek. Případné vyhlášení insolvence černouhelné společnosti ale automaticky neznamená, že by došlo k ukončení těžby, zmínil Mládek před jednáním vlády.

„Zúžil bych to už pouze na dvě varianty. Buď vlastníci sníží své požadavky na odprodej bezcenných akcií, které jsou tak za korunu, a za něco málo pohledávek, které nějakou cenu mají, nebo dojde k insolvenci,“ prohlásil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). 

Video Studio ČT24
video

Mládek: Buď vlastníci sníží své požadavky, nebo dojde k insolvenci

Mládek: Buď vlastníci sníží své požadavky, nebo dojde k insolvenci

Mluvčí AHG: Čekáme na oficiální odpověď, buď na nabídku na odkup, nebo spolufinancování

Redaktorka ČT Daňková: Podle mnoha odborníků je velmi pravděpodobné, že insolvence nakonec bude vyhlášena

Vlastníkem společnosti New World Resources (NWR), majitele OKD, je od února skupina Ad Hoc Group (AHG), která sdružuje tři nadnárodní investiční fondy. Skupina v posledních týdnech nabídla státu jak možnost vstupu do firmy, tak odkup. Zástupci vlády to ale odmítli, nabízené podmínky jsou podle nich pro stát nevýhodné.

„Stále nemáme žádnou oficiální nabídku ze strany státu na odkup (OKD) a jejích pohledávek. Žádáme proto vládu, potažmo ministra Mládka, aby tak učinila a řekla za kolik,“ reagoval mluvčí AHG Roman Pařík. Mládek nyní přesnou cenu za pohledávky uvést nechtěl, uvedl pouze že by to mělo být výrazně méně, než chtěla AHG za akcie. „Museli bychom dosáhnout konsenzu s panem ministrem financí Babišem,“ podotkl ministr průmyslu a obchodu. Skupina AHG je podle Paříka připravena jednat.

Někteří propuštění z OKD by mohli pracovat v Diamu

Mládek na vládu přinesl jeden z návrhů řešení dopadů situace, který ministerstvo průmyslu a obchodu avizovalo už dříve. Jednání o uplatnění horníků ale přerušili do 11. května.

Jde o možnost, že by část propuštěných zaměstnanců OKD zaměstnalo Diamo. Podíleli by se na odstraňování následků bývalé hornické činnosti a revitalizaci území.

Podle předkládací zprávy materiálu by mohlo být zaměstnáno až 250 lidí. Šlo by zejména o zaměstnance starší 55 let a zaměstnance s nejvýše dosaženým základním vzděláním, u kterých lze očekávat nejobtížnější umístění na trhu práce, dodává ve zprávě ministerstvo.

„I v případě insolvenční situace mají současní vlastníci za povinnost zajistit bezpečnost lidí, bezpečnost území, zajistit, aby doly nebyly zatopeny, aby neunikal metan,“ vysvětlil Mládek. Tyto povinnosti podle něj případně přejdou na správce konkurzní podstaty. „Pokud by tak manažeři a zaměstnavatelé nečinili, stát použije mimořádná opatření a zajistí to státní organizace, to jest Státní báňská správa a státní podnik Diamo,“ dodal ministr.

„Z čistě ekonomického pohledu je správné řešení, aby stát nedotoval z peněz daňových poplatníků rizikové soukromé investice. Z politického pohledu je takový postoj velmi odvážný.“

Štěpán Pírko

analytik společnosti Colosseum

Většina oslovených analytiků se shoduje, že případné vyhlášení insolvence je nejčistším řešením problémů černouhelné OKD. Někteří nicméně upozorňují na to, že by se tímto krokem zvýšilo riziko ukončení těžby.

„Mělo by nastat standardní insolvenční řízení. Soud by rozhodl, zda půjde o konkurs, či reorganizaci,“ řekl hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Upozornil, že bankrot firmy není v tržní ekonomice nic neobvyklého. „Ekonomiku vlastně očišťuje od již nepřínosné produkce a umožňuje příslušný kapitál přesměrovat do perspektivnějších odvětví,“ uvedl.

Varianta s vyvlastněním nebo znárodněním firmy státem, kterou podporuje prezident Miloš Zeman, podle Kovandy dobrým řešením není. „Stát by tím vyslal nepříznivý signál mezinárodní investorské komunitě, což by mohlo Česko dlouhodobě ekonomicky poškodit,“ upozornil Kovanda.

Podle analytika společnosti Colosseum Štěpána Pírka je strategie Ad Hoc Group od počátku zjevná. „Jde o to koupit problematické aktivum a přimět stát jej finančně sanovat. Subjekty, které se v této firmě seskupily, podobnou strategii úspěšně používají v jiných případech v jiných zemích,“ řekl. Podle mluvčího AHG Paříka jsou ale dlouhodobým investorem, který OKD drží tři roky nad vodou. „Nevím, kde k tomu pan analytik přišel,“ prohlásil. „Neustále sanujeme OKD a neustále jsme osočováni z něčeho, co není pravda,“ dodal.

„Vlastníci velmi dobře ví, že firma už je prakticky insolventní a nemá budoucnost. Teď se budou snažit strukturovat podnik tak, aby mohli odprodat výnosná aktiva a zároveň přesunout obrovské dluhy a závazky vůči zaměstnancům a třetím stranám na stát,“ doplnil analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

OKD do rukou odběratelů uhlí

Analytik Petr Hlinomaz míní, že by bylo nejlepší, kdyby se OKD stala součástí vertikální struktury doly–koksovny–ocelářství, tj. aby se dostala do vlastnictví svých odběratelů uhlí. „Riziko ukončení těžby případnou insolvencí OKD vzrůstá. A dokud v severomoravském regionu fungují hutě a ocelárny, tak by to bylo ukončení těžby předčasné, protože poptávka po koksovatelném uhlí bude zatím existovat,“ dodal.

V OKD nyní pracuje zhruba 9800 kmenových zaměstnanců, 2500 dodavatelských a dvě stě agenturních. Ohrožena jsou i místa lidí v navazujících profesích. NWR loni meziročně prohloubila ztrátu zhruba na šest miliard korun z 567 milionů korun o rok dříve. Spolu s poklesem cen uhlí jsou za tím podle analytiků dopady vysokého zadlužení firmy.