Praha loni neutrácela a zbylo jí 12,5 miliardy. Ostatní kraje dohromady skončily v mínusu

Všech 14 českých krajů skončilo loni v součtu s více než 12miliardovým přebytkem. Hlavní podíl na tom má ale Praha, jejíž rozpočet skončil 12,5 miliardy v plusu. Pokud totiž sečteme hospodaření všech ostatních krajů, tak se dostaneme do červených čísel – jejich schodek činí až 400 milionů korun. Vyplývá to ze státního závěrečného účtu za rok 2015, který ve středu projednala vláda.

Video Události
video

Události: Praha má přebytek, zbytek krajů skončil v mínusu

Praha se sice do minulého týdne potýkala s politickou krizí, která odstartovala loni na podzim, rozpuštění koalice mezi hnutím ANO, ČSSD a Trojkoalicí jejímu hospodaření ale nijak neuškodilo.

Loňský rozpočet hlavního města skončil s téměř 12,5miliardovým přebytkem, což je vůbec nejlepší výsledek v historii. Na výsledku hospodaření se podepsalo zejména to, že metropole výrazně méně investovala. „My jsme ve své podstatě v pasti toho, jaké investiční projekty nám připravili naši předchůdci a jak je ošetřili,“ uvádí primátorka Prahy Adriana Krnáčová (ANO).

„Praha nic nedělá. Nebudou vznikat nové školy, nebudou vznikat nové zastávky, nebude se nic dít se životním prostředím,“ říká opoziční zastupitel a předseda pražské ODS Filip Humplík.

Magistrát bude mít ale díky přebytku dost peněz na důležité investice v letošním roce. Jenom na výstavbu nové vodní linky odpadních vod na Císařském ostrově se z jeho účtu strhnou více než dvě miliardy korun. A například dopravní podnik, který ukrajuje z pražského rozpočtu nejvíce, plánuje nákup nových autobusů a tramvají za stovky milionů korun.

Ne všechny kraje skončily v mínusu

Více než čtyřprocentní hospodářský růst pomohl loni k rozpočtovému přebytku i dalším krajům. Nejlépe se vedlo s více než 300milionovým plusem Královéhradeckému, Plzeňskému a Jihočeskému kraji.

„Byly větší daňové příjmy, než jsme předpokládali. A druhá příčina je v tom, že se nám podařilo udržet provozní výdaje,“ dodává hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc (ČSSD).

Ministr financí Andrej Babiš k tomu ale ještě dodává, že k přebytkům pomohl krajům i stát, a to konkrétně opravami silnic.

„Uvolnili jsme 4 a 3,5 miliardy na opravu silnic druhé a třetí třídy, takže celkově 7,5 miliardy.“

Andrej Babiš (ANO)

ministr financí

„Kraje na rozdíl od státu nejsou zatíženy tím základním strukturálním problémem, to je systém sociálních dávek včetně penzí,“ upozorňuje zase předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Dohromady ve schodku

I tak ale skončily všechny mimopražské kraje dohromady se schodkem 395,7 milionu korun. Hejtmani utratili v posledním předvolebním roce přes 161 miliard. Peníze putovaly nejvíce do školství, do oprav silnic druhé a třetí třídy, do nemocnic a také na dotace pro hasiče.

Například Moravskoslezský kraj loni utratil za nové vybavení pro hasiče přes půl miliardy. A i to bylo důvodem, že nakonec skončil více než 1,5 miliardy v mínusu. „Naše kapitálové výdaje byly ve výši 4,4 miliardy korun, což v jiných krajích bezesporu nebylo,“ dodává 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Josef Babka (KSČM).

Jihomoravský kraj zase hodně investoval do domovů důchodců. Ten v Újezdu u Brna stál loni přes 120 milionů. A i kvůli dalším investicím do nemocnic a zateplování budov vykázal kraj téměř 600milionový deficit. Což je druhý nejvyšší ze všech krajů. „Také jsme masivně investovali do opravy silnic, kde byly celkové náklady kolem dvou miliard,“ doplňuje mluvčí kraje Eliška Windová.

I letos plánují kraje investovat do silnic, školství nebo zdravotnictví. A to i přesto, že si ty mimopražské naplánovaly na letošní, tedy volební, rok více než miliardový přebytek.