Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se v prvním čtvrtletí zvýšil o 0,6 procenta. Tempo růstu se oproti závěru loňského roku zdvojnásobilo. Vyplývá to z rychlého odhadu Eurostatu. V celé Evropské unii se růst zrychlil na 0,5 procenta, o desetinu oproti poslednímu čtvrtletí.
HDP eurozóny rostlo v první části roku dvakrát rychleji
Jan Bureš ve vysílání České televize (zdroj: ČT24)
Podle čísel Eurostatu už ekonomika eurozóny smazala všechny ztráty způsobené hospodářskou recesí a světovou finanční krizí. HDP eurozóny je nyní dokonce o 0,4 procenta vyšší než v době těsně před příchodem recese, napsala agentura AP.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil, že první tři měsíce letošního roku byly plné rozkolísané nálady v globální ekonomice jako celku. „Předběžný údaj o HDP Spojených států, jenž byl zveřejněn ve čtvrtek, také nijak neoslnil. Data o HDP eurozóny jsou v tomto kontextu velmi příjemným překvapením,“ uvedl. Eurozóna se podle něj dostává do situace, kdy by mohla přinejmenším zopakovat loňské tempo růstu HDP, který tehdy stoupl o 1,5 procenta.
Pokud se růst udrží, nemusela by Evropská centrální banka sahat k dalším ekonomickým stimulům, jako jsou například záporné úrokové sazby. Díky tomu by mohla kladné úrokové sazby udržet letos i ČNB.
Očekávání analytiků byla menší, očekávali zpomalení na 1,4 procenta. V meziročním srovnání se HDP zvýšil o 1,6 procenta, tedy stejným tempem jako v závěru loňského roku. Eurozóna v posledních letech hodně ztrácela za ostatními ekonomikami. Zrychlení růstu ekonomiky eurozóny se povedlo i přes některé problémy jako byly hospodářské vyhlídky Číny nebo pokles cen ropy.
Klesla i nezaměstnanost, je nejníž od srpna 2011
Nejen Česká republika se může chlubit klesající nezaměstnaností. Ta evropská byla v březnu 10,2 procentech, o měsíc dříve byla míra nezaměstnanosti 10,4 procenta. Takto nízké číslo registroval Eurostat naposledy v srpnu 2011.
Mezinárodní měnový fond (MMF) v dubnu předpověděl, že hospodářský růst v eurozóně v celém letošním roce mírně zvolní na 1,5 procenta z loňských 1,6 procenta. Zhoršil tak svou předchozí prognózu, podle které měl růst zrychlit na 1,7 procenta. S tímto tempem růstu zatím počítá také poslední výhled Evropské komise, která v úterý představí aktualizovanou prognózu.
Tahounem eurozóny už není jen Německo, ale i Francie a Itálie
Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše už nestojí evropská ekonomika na svém dlouholetém lídrovi Německu. „Více je v tuto chvíli ovlivněná zrychlující ekonomikou Francie a Itálie, lépe se daří i Španělsku,“ řekl ekonom.
Bureš ale nebyl optimistický ve vztahu k udržitelnosti tohoto růstu. „Trošku se obávám, že tento růst není udržitelný i pro další část roku. Začnou se více projevovat problémy čínské ekonomiky, které mohou mít přesah do asijských trhů. Bojím se hlavně konce roku,“ dodal.
Eurozóna se vrátila k deflaci
Spotřebitelské ceny v eurozóně se v dubnu meziročně snížily o 0,2 procenta. Po měsíci nulové inflace se tak země platící eurem opět vrátily do deflace. Vliv na propad měly ceny energií, které v dubnu meziročně klesly o 8,6 procenta. Nárůst naopak zaznamenaly ceny služeb, ty vzrostly o jedno procento. Stabilní nárůst o 0,8 procenta zaznamenaly ceny jídla, alkoholu a tabákových výrobků.