Dohoda do pátku, jinak OKD ukončí činnost. Jde o brutální nátlak, říká Mládek

Vedení OKD zváží návrh na insolvenci a ukončení hornické činnosti firmy, pokud se do pátku nedohodne se státem na restrukturalizaci černouhelné firmy. Společnost New World Resources (NWR), majitel OKD, to uvedl na svých webových stránkách. Skupina Ad Hoc Group (AHG), která je od února vlastníkem NWR, totiž neprodloužila termín, do kdy se chtěla se státem dohodnout na podmínkách dalšího provozování společnosti. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) v reakci uvedl, že jde o brutální nátlak majitelů nebonitních akcií. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) je stanovení termínu vydíráním.

„Vláda neustále přesvědčuje veřejnost, že chce minimalizovat negativní dopad případné insolvence. Tento přístup nás proto udivuje a jsme z něj zklamaní. Chápeme, že rozhodnutí nelze přijmout ze dne na den, ale ministři jsou o krizi informováni již od začátku ledna,“ uvedl mluvčí AHG Roman Pařík. Podotkl, že pokud by skutečně insolvence nastala, vláda se jednání s AHG nezbaví. „Byli bychom hlavním věřitelem, takže stejně s námi jednat musí,“ řekl.

Mládek v reakci označil současné počínání AHG za brutální nátlak. „Je zcela ve stylu, který předvádějí poslední měsíc,“ řekl. Na dotaz, zda je pravděpodobné, že se stát s AHG do pátku domluví, uvedl, že při přístupu, který skupina má, to bude obtížné. To, že stát není připraven vstoupit do OKD ve stavu, v jakém firma je, uvedl i ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Termín daný AHG považuje za vydírání. „Není možné, aby nám někdo dával ultimáta, hlavně ne následníci vlastníků OKD,“ prohlásil Babiš. „Firma (OKD) byla totálně vytunelovaná po všech stránkách. Peníze, majetky, byty, vlečky, vagony, všechno je pryč,“ dodal.

Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík předpokládá, že pokud by vlastníci firmy chtěli vyhlásit insolvenci a ukončit hornickou činnost, zasáhl by stát. Ze dne na den ale podle něj přestat těžit úplně nelze. „Samozřejmě důl je trošku jiná instituce než běžná fabrika. Tam je za prvé povinností toho, kdo měl možnost těžit, zásoby vytěžit. Odpis zásob je možný se souhlasem Českého báňského úřadu, což je institut patřící státu. Z mého pohledu to tak nemůže být,“ řekl Pytlík.

Pondělní schůzka bez Mládka 

V pondělí odpoledne se sešli zástupci ministerstev průmyslu a financí s vedením OKD. Jednání se účastnil Babiš, Mládek chyběl, protože je do úterý na pracovní cestě v Egyptě a Jordánsku. „Na jednání byly podány dodatečné informace, které si ministr Babiš vyžádal, šlo se ještě do většího detailu. Zároveň bylo vedení OKD požádáno o další schůzku na téma dovysvětlení nějakého typu uzavřených obchodních smluv,“ řekl po schůzce Pařík. Přijetí nějakého finálního závěru se podle něj jednání netýkalo. Termín dalšího setkání se aktuálně domlouvá.

„Analyzujeme data, která jsme dostali (od AHG). Firma je velice složitá. Pokud vím, tak na trzích se nyní navýšila cena uhlí, a to dokonce až o čtvrtinu. Nevidím proto důvod, aby nám někdo dával nějaká ultimáta,“ uvedl před schůzkou Babiš. Jednání pak nekomentoval.

Video Studio ČT24
video

Kubátová: Nedovedu si představit soukromý subjekt, který bude v příštích letech platit náklady na útlum

Kubátová: Nedovedu si představit soukromý subjekt, který bude v příštích letech platit náklady na útlum

Pařík: Neřízenou insolvencí by stát přišel na daních o 33 miliard korun

 

Skupina Ad Hoc Group (AHG), která je novým vlastníkem New World Resources, majitele OKD, nabídla ve čtvrtek českým ministrům, že státu černouhelnou firmu prodá za méně než 150 milionů eur, tedy méně než čtyři miliardy korun.  Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek v reakci na to uvedl, že pro vládu není zajímavé koupit bezcenné akcie firmy za 120 milionů eur. „To bychom byli, upřímně řečeno, pitomci,“ dodal Mládek. 

Možným řešením je podle ministra koupě pohledávky, která by dala státu možnost mít silnou pozici ve věřitelském výboru. O věci rozhodne vláda, zdůraznil Mládek. 

„Nedovedu si představit soukromý subjekt, který bude v příštích letech platit náklady na útlum. I kdybychom mluvili jenom o nákladech na útlum, tak jsme na nějakých patnácti, podle některých odhadů téměř až dvaceti miliardách korun.“

Zuzana Kubátová

redaktorka MF Dnes

„Ten, kdo teď firmu vlastní, tak má v ruce pokladničku, do které bude muset v příštích letech strkat peníze, ať už to budou soukromníci, stát, nebo insolvenční správce,“ uvedl redaktorka MF Dnes Zuzana Kubátová.

Zájemci o doly by ale byli. Petr Paukner uvedl, že spolu s dalšími podnikateli Petrem Otavou a Martinem Ulčákem nabízí státu, že budou OKD provozovat. Svou investici ale podmiňují insolvencí podniku. „Nabízejí vládě, že budou části OKD, které ještě mají nějakou šanci na udržení, provozovat co nejdéle, aby se útlum rozložil na delší dobu. Zároveň předpokládají, že z toho budou něco mít, ale nechtějí platit ani útlum, který by se správně v civilizované společnosti měl platit z nějakých rezerv, které si firma měla vytvořit v tučných letech, a nechtějí samozřejmě platit ani náklady na starý dluh,“ přiblížila Kubátová.

OKD je ztrátová i přes úsporná opatření. Ve firmě nyní pracuje zhruba 9800 kmenových zaměstnanců, 2500 dodavatelských a 200 agenturních. Ohrožena jsou i místa tisíců lidí v navazujících profesích. NWR loni meziročně prohloubila ztrátu zhruba na šest miliard korun z 567 milionů korun o rok dříve. Spolu s poklesem cen uhlí jsou za tím podle analytiků dopady vysokého zadlužení firmy.

Insolvence – konec těžby, nebo ne?

Vyhlášení insolvence na OKD by zřejmě znamenalo ukončení činnosti uhelné společnosti, shodli se analytici. Insolvence by znamenala, že věřitelé by museli přihlásit své pohledávky. Insolvenční správce by pak navrhl jejich postupné uspokojování. Provozní činnost firmy by postupně upadla na minimum. „Insolvence je nepříjemná v tom, že v ní prakticky nastane rozprodej majetku, což může znamenat ukončení provozu,“ řekl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

„Insolvence nemusí nezbytně znamenat konec těžby. Firma tím oznamuje, že není schopna proplácet faktury, mzdy, úroky, splátky. Nicméně asi všichni tušíme, že pokud těžba neskončí vyhlášením insolvence, na jejím konci se přestane těžit určitě,“ doplnil analytik společnosti Chytrý Honza František Bostl. Při insolvenci společnosti horníci neztratí nárok na mzdu či například na proplacení nevyčerpané dovolené. Vše mohou nárokovat u insolvenčního správce, případně u úřadu práce. Zde jim stát může garantovat ihned výplatu až tří měsíčních mezd.

„Vyhlášením insolvence oznamuje firma neschopnost dostát svým závazkům vůči věřitelům, akcionářům, obchodním partnerům, ale i zaměstnancům. V momentě, kdy soud rozhodne o úpadku, začíná se s likvidací firmy ve prospěch zúčastněných stran. Celý proces může trvat i několik let,“ upozornil Bostl.

„Zajímavé je, že AHG chce, aby stát odkoupil podnik za čtyři miliardy korun. Tak by se podařilo hornická místa udržet. Když tyto čtyři miliardy rozpočítáme, tak na jednoho vychází 400 tisíc. Možná by stálo za zvážení nechat OKD zbankrotovat a nezaměstnaným horníkům dát těchto 400 tisíc korun buď přímo, nebo ve formě rekvalifikačního kurzu.“

Boris Tomčiak

analytik společnosti Finlord

Prvními na řadě při vyrovnání jsou věřitelé, tedy banky, které poskytly firmě úvěry, nebo držitelé dluhopisů. Vzhledem k tomu, že se OKD topí v dluzích, je pravděpodobné, že k uspokojení všech pohledávek nedojde, dodal. Insolvence se podle Tomčiaka může táhnout i několik měsíců až let v závislosti na majetku a velikosti firmy. V důsledku insolvence by mnoho horníků přišlo o zaměstnání. 

„Soud současně s prohlášením úpadku jmenuje insolvenčního správce a určí způsob  řešení úpadku, konkurzem nebo reorganizací,“ upozornil analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Zatímco konkurz většinou vede k zániku zaměstnavatele a k propuštění zaměstnanců (po zrušení zaměstnavatele a tedy s odstupným), při reorganizaci je šance na ozdravení a zachování pracovních míst. Pro samotné zaměstnance je podstatné, že zahájení insolvenčního řízení ani jeho další průběh nemá až do případného rozhodnutí o zrušení zaměstnavatele žádný bezprostřední důsledek pro jejich pracovní poměr, vysvětlil Kovanda.

Pařík řekl, že návrh na insolvenci může podat jenom vedení OKD. Uvedl, že AHG (vlastník 60 procent hlasovacích práv v NWR) nalila v roce 2014 do OKD 9,35 miliardy korun. A to kapitalizací dluhopisů firmy NWR a finanční injekcí - v době, kdy bylo podle něho sporné, že by jí někdo jiný půjčil. Řekl, že neřízenou insolvencí OKD by stát na daních přišel o 33 miliard, navíc by se zhoršil technický stav dolů do té míry, že by už nešlo pokračovat v těžbě. Takový proces může podle Paříka začít, pokud nedojde do pátku k dohodě.