Kam kráčí Česko? Za 25 let prý bude s prezidentkou a eurem

V roce 2041 by Česko mělo být stále republikou, řada věcí se ale změní. Ukazuje to průzkum poradenské společnosti EY mezi podnikateli, firmami, veřejnými institucemi a studenty, který zjišťoval, co většina Čechů předvídá své zemi. Korunu by mělo nahradit euro, část lidí ale věří i v nástup kybernetické měny. Tři čtvrtiny oslovených také míní, že se do čela země probojuje žena.

Češi obecně věří dalšímu rozšiřování Evropské unie, předpokládá to téměř polovina oslovených. Najde se však mezi nimi i řada skeptiků. Zhruba třetina předpovídá její zmenšení i to, že Česko bude mezi zeměmi, které EU opustí. Podle pětiny dokonce dojde k zániku unie.

Podpora EU i její měny je mnohem nižší u žen než u mužů, a to o celou třetinu. „Ženy jsou trochu překvapivě větší euroskeptičky, než by se tomu mohlo na první pohled zdát. Jako hlavní důvod však vidíme jejich celkovou větší obavu o osud Evropy, která je u nich dvojnásobně vyšší než u mužů,“ uvedla vedoucí partnerka EY v Česku Magdalena Souček.

Ať jsou Češi EU nakloněni, či nikoliv, shodnou se na opuštění české měny a přechodu na euro (53 procent). Placení korunou vnímá za 25 let jako reálnou možnost jen třetina dotázaných. Naopak každý desátý si myslí, že se začne platit některou z kybernetických měn.

Ekonomiku potáhnou automobilky, strojírenství a IT

Češi neočekávají, že v následujících 25 letech zažijí daňovou revoluci. Početná část respondentů (34 procent) však věří, že DPH se bude efektivně vybírat až u posledního článku prodejního řetězce, bude zaveden všeobecný princip reverse chargé, upozornil partner EY ČR Petr Knap. Drtivá většina Čechů (84 procent) pak předpovídá pokračování elektronizace daňové správy a zautomatizování kontrol správného zdanění u všech transakcí. Nejsilnějšími sektory ekonomiky budou automobilový průmysl, strojírenství a IT.

Podle účastníků průzkumu neexistuje jedno významné riziko, se kterým by se Česko v budoucnu potýkalo. Nejsilnější obavy panují o vztahy mezi Západem a Východem (22 procent) a postupnou islamizací Evropy (19 procent).

Riziko nového bipolárního dělení světa vnímají ze všech oslovených nejsilněji podnikatelé. Naopak obavy z terorismu či ekologické katastrofy jsou u této skupiny nejméně výrazné a důraz na geopolitické uspořádání světa a zachování exportních trhů zásadně převažuje.

Průzkum se uskutečnil mezi 1200 respondenty z řad podnikatelů, zástupců firem a veřejných institucí a studentů. Sběr dat se uskutečnil v únoru a březnu 2016.