Začátkem roku bylo na neschopence méně lidí, byli ale v průměru déle nemocní

Vláda se neshodne, jestli se vrátit k výplatě nemocenské v prvních třech dnech nemoci. V současnosti nedostávají lidé nic. V prvním čtvrtletí letošního roku zaznamenala také sociální správa o osm procent méně lidí na neschopence než loni na začátku roku. Doba stonání se spolu s tím prodloužila na 40 dnů z loňských 37 dnů.

Česká správa sociálního zabezpečení zaznamenala v celém Česku 450 715 případů pracovní neschopnosti, v meziročním srovnání jich za první tři měsíce bylo o zhruba 41 tisíc méně.

Celkový počet prostonaných dní také poklesl, a to z 18,3 milionu v loňském prvním čtvrtletí na 17,8 milionu v letošním roce. Pokles prostonaných dnů byl ale mírnější než pokles počtu neschopenek, takže se průměrná délka doby stonání zvýšila na čtyřicet dnů.

Regionálně panují velké rozdíly. Téměř o týden déle, než představoval celorepublikový průměr, byli v dočasné pracovní neschopnosti lidé z Moravskoslezského kraje, přesně 47,19 dne. Druhý v pořadí je Zlínský kraj, kde byla průměrná délka stonání také ještě přes 47 dnů. Naopak nejkratší doba pobytu na neschopence byla zaznamenána v Praze, kde byli pojištěnci nemocní zhruba necelých třicet dnů.

Má šanci návrat proplácených prvních tří dnů nemoci?

O podobě nemocenské se v současnosti vedou debaty. ČSSD je většinou pro obnovení částečného proplácení prvních tří dnů nemoci. Loni v září sociální demokraté podpořili komunistický návrh ve sněmovně, který by lidem přinesl nárok na šedesátiprocentní náhradu mzdy v prvních dnech. Hnutí ANO a KDU-ČSL ale mluvily o porušení koaliční smlouvy.

Neshoda panovala i v dubnu letošního roku, kdy se návrh na proplácení dostal na jednání vlády. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) navíc upozornil, že by to pro rozpočet znamenalo dopady ve výši asi 2,4 miliardy korun.

Návrh naopak podporuje například ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), jde podle ní o jednu z priorit sociálních demokratů. Možnou náhradu vidí v povinnosti firem nabízet zaměstnancům pět volných dnů ročně pro případné marodění.