Atény – Evropu podle tisku čeká po řeckých volbách, v nichž neuspěly dosavadní vládní strany, období velké nejistoty. V zemi bude pravděpodobně vládnout vratká koalice, a řecká budoucnost v eurozóně i stabilita dalších států sužovaných hospodářskou krizí je proto nanejvýš ohrožená. Nizozemský list De Telegraaf budoucnost vidí černě: „Teď už není vůbec jisté, že budou Řekové dodržovat dojednaná úsporná opatření. Je tedy čím dál pravděpodobnější, že tahle země opustí eurozónu. Jestli to způsobí šok, se teprve ukáže,“ prorokuje jeho dnešní komentář. Ale v Evropě podle BBC pravděpodobně nepůjde jen o škrty a úsporná opatření. Vítěz francouzských prezidentských voleb François Hollande by chtěl do fiskální smlouvy přidat podporu růstu. Nicméně Německo odmítá jednat o změně rozpočtového paktu, nechce podporovat růst vytvářením nového dluhu.
Po řeckých volbách jsou mračna nad Evropou o něco temnější
„V Řecku není po volbách žádný vítěz. Hlasy si rozdělilo mnoho stran a v zemi teď bude vládnout vratká koalice. Ta bude navíc nucena stále čelit nespokojenosti ulice. Výsledky přitom zrcadlí spíše hněv společnosti a její rozsudek nad těmi, kdo jí dosud vládli, než postoje vůči Evropě. Velká většina Řeků totiž stále věří, že Řecko by bylo mimo Evropu ztracené,“ napsal dnes liberální italský deník Corriere della Sera.
Výsledky řeckých voleb také ohrožují naděje na pokračování razantních úsporných opatření vynucených zeměmi eurozóny výměnou za finanční výpomoc při splácení řeckého dluhu. Podle proklamovaných záměrů stran, které se dostaly do parlamentu, pouze v jediném případě zazněla připravenost pokračovat v dosavadním kurzu. A to ze strany socialistů (PASOK), kteří skončili na třetím místě. Formální vítěz voleb, konzervativní Nová demokracie (ND) ústy svého vůdce Antonise Samarase oprášila kritiku „ústupků“ vůči mezinárodním věřitelům a slíbila, že bude usilovat o určitou revizi podmínek evropské pomoci s cílem zmírnit škrty. Zaštítila se potřebou přijetí opatření k oživení ekonomiky, které ale budou pravděpodobně znamenat opětovné zvýšení výdajů státu.
Německo odmítlo podporovat růst vytvářením nových dluhů
Merkelová považuje fiskální pakt EU za uzavřený a odmítá jeho opětovné projednávání, jak požaduje nově zvolený prezident Francie Hollande. Mluvčí kancléřky Angely Merkelové dnes doporučil, aby namísto tradiční a stále kontroverznější podpory ekonomiky vládními výdaji posílily země Evropské unie růst pomocí strukturálních reforem. „Z našeho pohledu je nové jednání o rozpočtovém paktu nemožné, nechceme růst podporovat novými dluhy, chceme růst pomocí strukturálních reforem.“ prohlásil mluvčí Steffen Seibert na dnešní tiskové konferenci.
Merkelová navíc zdůraznila, že není možné otevírat dříve schválené smlouvy. „Jsem toho názoru, že fiskální pakt není k dispozici. Byl projednán, podepsán 25 státy, Řecko a Portugalsko ho ratifikovaly. Nemyslím si, že bychom v Evropě po každých volbách, ať už v malých nebo velkých státech, měli všechno, co bylo předtím uzavřeno, znovu dávat k dispozici. To bychom nemohli v Evropě dál pracovat,“ odmítla dnes na tiskové konferenci kancléřka další projednávání smlouvy, kterou z členských zemí neschválila jen Británie a Česká republika.
Evropská komise věří, že řecká vláda dostojí svým závazkům
Evropská komise je připravena nadále Řecku pomáhat s prováděním reforem, k nimž se Atény zavázaly mezinárodním partnerům výměnou za odsouhlasení druhého záchranného balíku půjček pro Řecko ve výši 130 miliard eur. Brusel zároveň očekává, že Řekové dostojí svým závazkům i poté, co ve volbách uspěly strany, které se řadily k odpůrcům záchranného balíku a jeho podmínek. „Komise doufá a očekává, že budoucí řecká vláda bude respektovat závazky, které Řecko převzalo,“ řekla mluvčí Evropské komise Pia Ahrenkildeová Hansenová. „Jsme stále připraveni pomáhat Řecku s jeho pokračující reformní agendou v rámci druhého ekonomického programu,“ uvedla mluvčí.
Eurozóna musí zabránit řeckému NE k záchrannému programu
Stejně skepticky se za nové politické konstelace na osud Řecka v eurozóně dívá také lucemburský deník Luxemburger Wort. „V Řecku hrozí, že se záchranný program EU a MMF zhroutí kvůli vnitřním rozporům. Eurozóna musí co nejdřív zabránit tomu, aby řecký parlament tento záchranný program odmítl. Nekontrolovaný bankrot by totiž způsobil smrtící vlnu, která by mohla do finančních a politických potíží strhnout Španělsko, možná i Itálii a v nejhorším případě také Francii.“
Ale v Evropě podle BBC pravděpodobně nepůjde jen o škrty a úsporná opatření. Ve Francii totiž vyhrál muž, který nevěří, že jen úspory vedou k prosperitě. Hollande slíbil, že znovu projedná fiskální smlouvu, nicméně Angela Merkelová má v té věci jasno: žádné nové projednávání nebude. Ale Hollande tvrdí – nejen Německo rozhoduje o budoucnosti Evropy. A tak se právě nový francouzský prezident bude snažit znovu získat vliv Francie na budoucí směřování Evropské unie. V souvislosti s Hollandem se mluví o nových možnostech, jak nastartovat evropskou ekonomiku. A o jaké plány jde? Zvýšení výdajů na projekty v oblasti infrastruktury a možné změny v pravidlech pro snižování deficitu.
Hollande kritizoval tvrdší restrikce ve státním rozpočtu, které nemusí mít v zemích, které se potýkají s problémy v konkurenceschopnosti a až ve druhé řadě s problémy státního rozpočtu, očekávané výsledky. Problémem očekávaného francouzského postupu je ale podpora konkurenceschopnosti spíše navyšováním státních výdajů než deregulací trhu práce a některých chráněných odvětví.
Podle amerického ekonoma Paula Krugmana zvyšuje zvolení Françoise Hollandea francouzským prezidentem šance na přežití eura a evropského projektu. Jde totiž o konec osy Paříž-Berlín, která v Evropě prosazovala politiku rozpočtových škrtů. Tato strategie nikdy nefungovala, a je proto čas na ni zapomenout, napsal nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2008 v komentáři pro americký deník The New York Times. Krugman rozpočtové škrty v současné situaci Evropy kritizuje dlouhodobě, vlády by podle něj místo úspor naopak měly podporovat hospodářský růst. „Výdajové škrty v upadající ekonomii prostě úpadek jenom prohlubují,“ uvedl Krugman. Představa, že škrtání ve vládních výdajích nějak povzbudí důvěru spotřebitelů a firem, takže budou více utrácet, se podle něj v uplynulých dvou letech ukázala jako falešná.
Výsledky voleb se projevily i na akciových trzích
Nejasný výsledek řeckých voleb může ohrozit dodržování dohody Řecka s Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií, která Řecku zajišťuje příliv prostředků na financování státního rozpočtu i například na dokapitalizování bankovního sektoru. Výsledky voleb v Řecku a Francii ovlivnily i výsledky obchodování na akciových trzích. Akcie v Evropě i jinde ve světě dnes prudce klesly, propad o 1,3 procenta zaznamenala i pražská burza. Největší ztráty ale utrpěly samotné řecké akcie. Euro, které výrazně ztratilo ráno při obchodování v Asii, se stabilizovalo a momentálně se obchoduje kolem úrovně 1,301 dolarů za euro.
Evropa je od včerejška o něco rudější
Média si ale vedle vlivu nového rozložení sil na hospodářství všímají rovněž růstu vlivu radikální levice a radikální pravice, která ve volbách získala překvapivě silné zastoupení. „Ve chvíli, kdy byl (ve Francii) Hollande prohlášen vítězem, se ukázalo, že volby (v Řecku) vyhráli levicoví radikálové a krajně pravicoví neonacisté. Země je teď bez vlády ve chvíli, kdy Evropa stále hlouběji upadá do krize. Evropa je od včerejška o něco rudější. Bouřková mračna nad kontinentem zase o něco temnější,“ uzavřel svůj komentář belgický deník De Morgen.