Stavební spoření uzavírá čím dál méně klientů. Loni jich bylo 458 tisíc, což je nejslabší výsledek od roku 2010. Stavební spoření přitom vypadá výhodně, na rozdíl od spořicích účtů, které už uložené peníze výrazně nezhodnotí. Lidé v tuzemsku obecně ukládají peníze stále méně. Častěji volí úvěry nebo hypotéky, které jsou teď díky nízkým úrokům velmi levné. Půjčku ale mohou využít jako investici do nemovitosti, kterou pronajmou.
Úroky na minimu. Stavební spoření ztrácí popularitu, zato přibývá hypoték
Stavební spoření patří momentálně mezi nejvýhodnější způsoby ukládání peněz. Úrok ze spoření se sice také snižuje a pohybuje se kolem jednoho procenta, roční výnosnost ale zlepšuje státní příspěvek. Lidí, kteří si takhle peníze odkládají, ovšem ubývá.
Zatímco ještě v roce 2010 si nové spoření založilo přes 900 tisíc lidí, loni jich bylo jen 458 tisíc. Češi mají u stavebních spořitelen pětinu všech svých úspor. Zvykli si ale i na spořicí účty.
Kdo si ukládá po dobu šesti let 1200 korun měsíčně, na stavebním spoření ušetří přes 140 tisíc korun. V průměru je roční výnos kolem tří procent. U spořicích účtů je to podstatně níže, a to šest desetin procenta. Naspořená částka je tak za stejnou dobu nižší o 54 tisíc.
Výhoda spořicího účtu ale je, že majitel může s penězi nakládat libovolně, kdy chce, zatímco na stavební spoření nemůže bez sankce sáhnout po danou dobu spoření.
Někteří přitom na náročnější projekty kombinují stavební spoření s hypotékou. S pomocí hypotečního úvěru koupí pozemek, stavební spoření si pak nechají běžet a později ho použijí při samotné stavbě domu.
Investice do nemovitosti, umění i veteránů
Zatímco si Češi spoří na bydlení méně, hypotéky využívají stále víc. Loni si jich vzali rekordní počet, přes sto tisíc. Díky nízkým úrokovým mírám jsou dostupné a ještě alespoň letos by se na tom nic změnit nemělo.
Nízké úroky u hypoték lákají i k nákupu nemovitosti jako investici. Ideální pro tento účel jsou dvoupokojové byty ve velkých městech. Pokud by byt stál například dva a půl milionu korun a pronajal se za deset tisíc měsíčně, výnos by mohl činit zhruba pět procent ročně.
Další obvyklý investiční nástroj jsou termínované vklady. Pokud si klient uloží 100 tisíc na dobu dvou let, úrok může dosáhnout skoro tří procent. Za dva roky by tak vydělal více než pět a půl tisíce korun.
Poměrně bezpečnou investicí stále zůstávají státní dluhopisy. Tomu ale odpovídá i výnos, který je aktuálně kolem 0,5 procenta ročně, ovšem před zdaněním. Čím dál oblíbenější jsou podílové fondy. Majetek, který v nich lidé mají, loni stoupl o víc než 65 miliard. Výnosnost se u nich pohybuje různě, platí totiž pravidlo, že čím větší riziko, tím větší výnosnost. Může tak dosáhnout jednotek procent i třiceti, to jsou ale spíš výjimky.
Peníze se dají uložit a následně zhodnotit i alternativními způsoby. Například při investici do vína je průměrný hrubý roční výnos za posledních dvacet let přibližně 13,5 procenta. Alternativou je i moderní umění, přičemž odborníci radí nakupovat díla mladých žijících umělců. Některá se časem zhodnotí i o stovky procent.
Stejně tak se dá investovat třeba do pamětních mincí či do automobilových veteránů. Kompletní renovace unikátních modelů se sice může vyšplhat i nad milion korun, pokud se ale majiteli podaří dobře prodat, může vydělat i několikanásobek.