Řecko si od privatizace slibovalo 50 miliard. Nakonec ale získá nejvýš 7 miliard

Řecko získá z privatizace státního majetku zřejmě jen 6 až 7 miliard eur (162 až 189 miliard korun), což je pouze zlomek z původně plánovaných 50 miliard eur. Jde o méně než polovinu současného vládního odhadu, který hovořil o 15 miliardách. Na německo-řeckém ekonomickém fóru v Berlíně to sdělil řecký ministr hospodářství Jorgos Statchakis.

Příjmy z privatizace byly významnou součástí dohod o mezinárodních záchranných programech pro Řecko od roku 2010 a měly výrazně přispět ke krytí finančních potřeb země. Jednotlivé vlády ale kvůli politickému odporu a byrokratickým bariérám získaly prodejem majetku jen 2,5 miliardy eur. V rámci tří záchranných programů Řecko od věřitelů dostalo nebo má ještě slíbeno zhruba 350 miliard eur.

„Myslím, že se všichni shodneme, že představa 50 miliard eur z privatizace měla prostě do reality daleko.“

Jorgos Statchakis

řecký ministr hospodářství

Vláda premiéra Alexise Tsiprase nyní podle ministra Statchakise plánuje získat prodejem státního majetku asi 15 miliard eur, ve skutečnosti to ale bude „snad šest nebo sedm miliard eur“.

Řecko nyní požaduje, aby zástupci věřitelů rychle dokončili revizi plnění podmínek záchranného programu, která byla od ledna kvůli neshodám mezi věřiteli a kvůli sporům s Aténami už dvakrát přerušena. Bez dobrozdání expertních pracovníků věřitelských institucí nemohou Atény získat další peníze ze záchranného programu, které potřebují, aby v červenci splatily zhruba 3,5 miliardy eur Evropské centrální bance (ECB) a Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF).

Statchakis uvedl, že vláda nechá schválit penzijní reformu a daňové změny parlamentem bez větších problémů hned, jakmile věřitelé dokončí revizi plnění podmínek programu. Podle ministra by celý proces měl být hotov do 22. dubna.

Revize bude brzy

Šéf záchranného fondu eurozóny Klaus Regling řekl, že věřitelé by mohli dokončit revizi postupu reforem počátkem května, to znamená před pravoslavnými Velikonocemi. Činitelé eurozóny a MMF minulý týden sdělili, že chtějí dokončit jednání s Řeckem do 12. dubna, než mnozí zástupci odjedou na jarní zasedání MMF do Washingtonu.

Dokončení revize záchranného programu pro Řecko je také podmínkou k tomu, aby Atény mohly začít s eurozónou jednat o zmírnění splátek dluhu. Statchakis ale přiznal, že Atény více než pět let žádné úlevy potřebovat nebudou. „Náš dluh je do roku 2022 zvládnutelný. Pak ale budeme potřebovat nové kolo diskusí,“ citovala ministra agentura Reuters. V té době skončí lhůta, v níž Řecko nemusí splácet dluh vůči eurozóně.

"Sniž dluh a odejdi domů," vyzývá nápis v Aténách
Zdroj: ČTK/DPA
Autor: Socrates Baltagiannis

Dokumenty zveřejněné v minulých dnech na serveru WikiLeaks naznačují, že činitelé MMF by mohli hrozit odchodem fondu z programu pomoci Řecku, aby přiměli evropské věřitele k výraznějšímu oddlužení Řecka. Šéfka MMF Christine Lagardeová to ale popřela

MMF ale od loňska trvá na tom, že se finanční pomoci Řecku jako věřitel může zúčastnit, až když evropští věřitelé Řecku sníží dluh nebo ještě výrazněji zmírní podmínky splácení. Zástupci MMF jsou také podle zpráv médií největší brzdou nynějších jednání.