Amerikou se šíří horečka břidlicového plynu

Washington – Symbolem renesance americké energetiky se stal břidlicový plyn. V roce 2000 tvořil jen jedno procento celkové těžby, před dvěma lety to bylo už sedmnáct procent. V roce 2020 by pak podle optimistických odhadů mohl pokrýt až třetinu domácí produkce plynu. Americký sen se splnil už stovkám místních farmářů, kterým na pozemcích vyrostly vrtné věže. Ze dne na den se z nich totiž stali milionáři. Plynová horečka amerických těžařů se navíc šíří i na další kontinenty.

„Za poslední roky jsme zjistili, že máme v USA tolik plynu, co dvě Saúdské Arábie ropy,“ vysvětlil ředitel Chesapeake Energy Aubrey K. McClendon. I na další kontinenty už se přesunuje plynová horečka. Nejvíce suroviny se kromě Spojených států předpokládá v Číně, Argentině a Mexiku. Ekologové ale upozorňují, že údaje mohou být nadhodnocené. Jak ve Spojených státech, tak v Polsku se našlo méně plynu, než udávaly první průzkumy. Právě Polsko by mělo být evropskou velmocí v těžbě této suroviny. EU má zatím přes třicet zkušebních vrtů.

„Je to příležitost pro spolupráci, která bude výhodná pro Poláky a Američany,“ uvedl polský premiér Donald Tusk. Evropu by navíc mohl nový zdroj energie osvobodit od tíživé závislosti na Rusku a rostoucí poptávky po zdrojích, obzvlášť s ohledem na budoucí omezení jaderných elektráren, které přišlo po katastrofě v japonské Fukušimě. „Typický poměr cena výkon u břidlicového plynu bývá horší než v případě konvenčních vrtů. Hlavní výhoda břidlicového plynu je, že těch ložisek je hodně. To znamená, že jde o velké objemy. Nicméně náklady na těžbu jsou typicky mnohem vyšší,“ vysvětlil energetický analytik Jiří Gavor.

V Evropě ale těžba vyvolává vlnu nevole

Těžba břidlicového plynu probíhá v hloubce dva až čtyři km pod povrchem. Břidlice se naruší směsí písku, vody a chemikálií pod velkým tlakem, a tak dojde k roztrhání horninového podkladu. Tato metoda hydraulického štěpení, neboli frakování, ale vyvolává jak v USA, tak v Evropě vlnu nevole. Od roku 2005 nemusí těžařské firmy ve Spojených státech dodržovat některé normy ohledně pitné vody, životního prostředí a informování veřejnosti. Výjimku udělili George Bush a jeho viceprezident Dick Cheney.

Jiří Gavor

„K těm dopadům na životní prostředí došlo opravdu v mizivém procentu případů a vesměs to byly události, které se dějí i při konvenční těžbě ropy, plynu. Chemikálie jsou ve skutečnosti považovány za mnohem větší hrozbu, než doopravdy jsou. Já se domnívám, že větší riziko je, že ty náklady na těžbu v Evropských podmínkách budou natolik vysoké, že komerční těžba se nerozvine, nebude zajímavá pro investory.“

Požárů, otrav a ekologických nehod jsou v Americe ročně stovky. Jen v Pensylvánii je přes tisíc stížností na kontaminaci podzemních vod. Podobného dopadu se bojí i v České republice, kde chtějí těžaři začít s průzkumy v několika oblastech. Ve srovnání s USA jsou sice předpisy Evropské unie přísnější, ty se ale často nedodržují. Mnohé evropské země ale dál hledají kouzelnou formuli, jak skloubit rostoucí poptávku po energii, potenciál břidlicového plynu a lákavé ekonomické vyhlídky s veřejným zájmem a ochranou přírody.

Plynová horečka (zdroj: ČT24)