Čínským firmám doma ubývá příležitostí, obracejí se do zahraničí

Druhá největší ekonomika světa zpomaluje tempo. Sedmiprocentní růst by většina zemí mohla Číně závidět, pro čínskou velmoc to však znamená citelné zpomalení. Posledních třicet let se chlubila dvouciferným růstem. Čínské podniky s dostatkem hotovosti se tak obracejí do zahraničí.

Video Události
video

Události ČT: Čína v zahraničí masivně investuje, doma se potýká s problémy

„Čínské hospodářství vstoupilo do nového normálu, který se vyznačuje přechodem z vysokého na středně rychlý růst,“ prohlásil čínský prezident Si Ťin-pching. Změna nepříznivě dopadá na odvětví, která dosud zemi táhla nahoru. Krizí prochází stavebnictví a těžký průmysl. Citelně zdražila pracovní síla, protože dělníci požadují víc sociálních výhod.

Mnoho továren se proto stěhuje do zaostalejších částí Číny nebo odchází do států, kde jsou náklady nižší. Země se navíc potýká s nadprodukcí.

„Konat znamená zavírat továrny, propouštět lidi a postarat se o ně, školit mládež a zajistit staré lidi. Teď se mluví o propuštění 1,8 milionu lidí a podpoře sto milionů jüanů,“ zmínil prezident Obchodní komory EU v Číně Jörg Wuttke. 

Problémy se ozývají i z akciového světa, který poznamenávají opakované prudké propady a panika na burze. Čínská vláda dokonce několikrát pozastavila obchodování s akciemi, aby trhy uklidnila. Nedostatek příležitostí k domácím investicím tak vede podniky, aby hledaly v zahraničí.

V Africe nakupují hlavně strategické zdroje surovin, v Americe a v Evropě zase moderní technologie. Letos už Číňané oznámili nákupy zahraničních společností za 106 miliard dolarů, což je skoro stejná částka jako za celý loňský rok. Peking má jasný cíl - během pěti let přetvořit montovnu levného zboží ve světového lídra ve špičkových přístrojích.

Jan Mládek

Jan Mládek

ministr průmyslu a obchodu

„Co jsem mnohokrát říkal našim čínským partnerům: Naším primárním zájmem je, aby čínské firmy investovaly na zelené louce, nejlépe v pěti strategických zónách, které nejsou úplně obsazené. Těchto investic je tam zatím pomálu, ale předpokládám, že to bude další etapa.“

Jan Mládek

ministr průmyslu a obchodu

Dosavadní čínské investice, které směřovaly do Česka, mají spíš nízkou přidanou hodnotu. I tak dokázaly v některých případech vytvořit pracovní místa. Nejvíc Čechů na jednom místě zaměstnává čínská firma Changhong v závodě u Nymburka. Zaměstnání zde našlo 350 lidí. Ze součástek dovezených z Číny se ve firmě montují televize.

„Máme plány na další rozvoj tady v Česku a v celé Evropě. A nejdřív ze všeho musíme zvýšit kapacitu, což je klíčové pro celý evropský trh,“ uvedl nedávno ředitel firmy Čao Jung.
Krachem pak skončila dříve největší čínská investice v Česku v podobě výrobce masových konzerv na Teplicku. Pracovalo u něj zhruba sto lidí.

Češi v Číně

Úspěchy a neúspěchy zažívají i čeští výrobci, kteří zamířili do Číny. Zatímco Škoda Auto se v Číně rozrůstá, zemi opustil výrobce psacích potřeb Koh-i-noor. Továrnu se sto zaměstnanci zavře kvůli jejich rostoucím požadavkům na platy a opadající poptávce z Ruska.

„Budeme přesouvat tuto výrobu do České republiky proto, abychom nemuseli v Čechách propouštět zaměstnance,“ uvedl dříve ředitel společnosti Koh-i-noor Hardtmuth Vlastislav Bříza ml.

Často čínské peníze míří v Česku do akvizic, například nákupu podílu ve fotbalové Slavii. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) ale takové investice nejsou pro stát prospěšné.

Podíl investic z Číny sice roste, ovšem v měřítku CzechInvestu tvořily za loňský rok jen tři procenta. Bylo to dvakrát méně než v případě Tchaj-wanu či Jižní Koreje. Úplně nejvíc jich bylo z USA.