ČNB drží korunu stále zkrátka. Intervence ji v lednu stály 58 miliard

Česká národní banka (ČNB) stále drží českou měnu pod 27 korunami za euro, a pokračuje tak v takzvaných devizových intervencích. V rámci nich i v lednu nakupovala eura za 58 miliard korun. Devizové intervence zahájili bankéři v listopadu 2013 a od té doby do letošního ledna oslabovali korunu za více než půl bilionu korun.

Video Studio ČT24
video

ČNB v lednu opět intervenovala - za 58 miliard

Na počátku intervencí, v listopadu 2013, zaintervenovala ČNB za 200 miliard korun. Další zásah proti silné koruně pakl přišel loni v červenci, kdy ČNB nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu nakoupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. V říjnu banka nezasahovala, ale v listopadu se k intervencím opět vrátila – za 10 miliard korun. A pokračovala v nich i v prosinci, kdy nakupovala za 42 miliard.

„Únorové intervence odhadujeme poblíž 25 miliard korun.“

Jakub Seidler

hlavní ekonom ING
„Únorový objem intervencí ČNB je ve srovnání s lednovými hodnotami nižší, což souvisí se znovuotevřením otázky záporných sazeb. ČNB tuto možnost zmínila na svém jednání z počátku února, čímž koruna mírně oslabila a v průběhu února se vesměs pohybovala nad hranicí kurzového závazku,“ popisuje únorový vývoj hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč upozornil na to, že výhled měnové politiky Evropské centrální banky (ECB) naznačuje, že ČNB bude muset intervenovat i nadále a situace ji bude čím dál víc tlačit k úvahám o snížení depozitní sazby pod nulu. „Myslím si, že depozitní sazba ČNB se do záporného teritoria letos skutečně podívá,“ dodal Jáč, který odhaduje únorové intervence na 56,6 miliard. Seidler ale naopak v souvislosti s únorem mluví pouze o 25 miliardách.

Bankovní rada ČNB na začátku února uvedla, že nehodlá režim devizových intervencí ukončit dřív než v roce 2017 a že jako pravděpodobné vidí ukončení kurzového závazku v první polovině tohoto roku. Do té doby bankéři nejčastěji hovořili o konci roku 2016. Za posunutím termínu je vývoj inflace.

Češi v lednu více vyvezli, než dovezli

Slabší koruna nahrává českému exportu, kterému devizové intervence přinesly několik stovek miliard korun. A zahraniční obchod skončil i v lednu v přebytku, a to 19,3 miliardy. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku to bylo o 0,7 miliardy více, píše v předběžné zprávě Český statistický úřad. I tak je to ale od roku 2005 nový rekord.

Na vývoji se odrazil výrazný pokles cen ropy. Podle analytiků ale zklamal pomalejší růst exportu. „Za meziročně vyšší přebytek jsme vděčni nízkým cenám ropy na světových trzích a stále silné poptávce po automobilech vyrobených v Česku. Naopak v důsledku rostoucí domácí spotřeby se zvyšuje dovoz spotřebního zboží a potravin do ČR,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

„Nejdůležitějším údajem je, že se vývoz v národním pojetí v lednu meziročně zvýšil o 2,4 % a dovoz o 2,3 %. Domácí i zahraniční poptávka tak stále ještě pozvolna ožívají… Letošní rok bude kvůli zhoršení globálního vývoje pro vývozce a dovozce obtížnější než ten loňský. Napětí bude přicházet z finančních trhů kvůli zpomalování Číny.“

Markéta Šichtařová

ředitelka Next Finance

Tuzemskému průmyslu, a zvláště pak automobilkám, se daří zvyšovat vývoz především do zemí EU. „Jestli něco může trochu kazit první dojem z lednových čísel, tak je to velmi pomalý růst exportu. Dlužno ovšem dodat, že leden měl o jeden pracovní den méně, což se na výsledku muselo projevit negativně. Očištěná data tak vyznívají přece jen lépe,“ řekl Petr Dufek z ČSOB.

Meziměsíčně se podle statistiků po sezonním očištění v národním pojetí zvýšil vývoz o 1,9 procenta a dovoz o 2,9 procenta.