Praha - Provozování systému elektronického mýta vyjde Česko podle výsledků Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) dráž, než platí sousední Rakousko i Německo. Provozní náklady se průměrně pohybují kolem 1,5 miliardy korun ročně a průměrný hrubý příjem činí 5,7 miliardy. Ministerstvo dopravy reagovalo tak, že závěr NKÚ nerozporuje a plně ho respektuje.
Provoz českého mýta je dražší než v Německu i Rakousku
V tuzemsku vybudovala mikrovlnný mýtný systém firma Kapsch, stejně jako v Rakousku. Naopak v Německu se místo mýtných bran rozhodli pro satelitní technologii. Příprava a realizace výkonnostního zpoplatnění vybraných pozemních komunikací stála podle NKÚ k loňskému 30. září více než 16,4 miliardy. Podle úřadu navíc Českem zvolené řešení vyvolává riziko, že také náklady na rozšíření systému budou vyšší.
Resortní šéf Pavel Dobeš se podle mluvčího ministerstva Martina Nováka už v minulosti opakovaně vyjádřil, že současná smlouva je nevýhodná. „Dle jeho slov by takové znění smlouvy nepodepsal, podmínky by se snažil vyjednat lépe. Vypovězení ve stávajícím znění je v současnosti podstatně nemožné,“ dodal.
Vyjádření NKÚ
„Ekonomické parametry (nákladovost a nákladová efektivnost) v období let 2007 až 2010 zatím nedosahují úrovně parametrů deklarovaných v investičním záměru. Objektivněji lze ekonomické parametry zavedení systému výběru mýtného hodnotit až po ukončení celého projektu v roce 2017, tedy po ukončení smluvního vztahu s dodavatelem.“
Zadání veřejné zakázky diskriminovalo satelity
Kontrolní úřad tvrdí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky na dodavatele systému diskriminovala uchazeče nabízející satelitní technologii. Podmínka povinné a jednoduché palubní jednotky zvýhodnila mikrovlnnou technologii a byla v rozporu s deklarovanou technologickou neutralitou zadávací dokumentace. Do tendru se tak přihlásili pouze uchazeči s mikrovlnnou technologií a nemohly být porovnány nabídky uchazečů poskytujících jiné technologie.
Rozhovor s Miloslavem Kalou (zdroj: ČT24)
Navíc zadávací dokumentace veřejné zakázky na dodavatele systému obsahovala požadavek na jeho otevřenost, aby bylo možné využívat dodávek různých dodavatelů. „Ředitelství silnic a dálnic doložilo k veřejným zakázkám zadaným v jednacím řízení bez uveřejnění posudky, že předmět jednotlivých dodatků může zajistit pouze dodavatel systému. To je v rozporu s deklarovanou snahou o vybudování otevřeného systému,“ uvedl k tomu úřad.
Resort dopravy chystá legislativní rámec pro zavedení výběru mýtného i na silnice nižších tříd, jak oznámilo minulý týden. Zákon by měl být hotový do června. Ministerstvo plán na rozšíření výběru mýtného neopustilo i přesto, že se podle některých studií jeví jako finančně ztrátové a již v minulosti projekt rozšíření systému odložilo kvůli náročnosti použité technologie mýtných bran.
V Česku se mýtné pro nákladní vozidla vybírá od roku 2007 na dálnicích a vybraných rychlostních komunikacích. Loni se vybralo rekordních 8,13 miliardy korun, o téměř 24 procent více než o rok dřív, a platby podle čtvrtletních údajů rostou i letos.