Česko loni vyvezlo rekordní množství piva, poprvé za více než 6 miliard korun

Zatímco v tuzemsku se spotřeba piva v posledních letech mírně snižovala, svět měl o české pivo stále větší zájem. V loňském roce pak export stoupl podle údajů Celní správy na novou rekordní výši, poprvé překonal hranici šesti miliard korun. A po letech, kdy nejvíce zlatého moku z Česka směřovalo do Německa, stalo se loni hlavním odběratelem Slovensko. 

Díky zvýšené poptávce ze zahraničí stoupl meziročně výstav v některých pivovarech i o více než 10 procent. 

Z rostoucího zájmu těží také pivovar Bernard. Jeho piva pokrývají asi dvě procenta českého trhu, ale za poslední rok mu stoupla výroba skoro o šestinu. Vyváží do 35 zemí. 

„Nejsou to velké objemy, ale pokud někam jdeme, chceme, abychom tam byli dlouho.“

Zdeněk Mikulášek

tiskový mluvčí pivovaru Bernard

Pivovaru se také daří postupovat proti evropskému, ale i českému trendu - sudové pivo tvoří nadpoloviční většinu jeho výroby. „Za to jsme vděční, protože prodávat pivo v restauracích je pro nás zajímavější, než být v obchodech,“ říká Mikulášek. 

České stopy v Německu a Izraeli 

Německo je největší pivní trh Evropy, dovoz se ale stará jen o zhruba osm procent spotřeby. Přesto lze v moři německého piva najít i to české. Je to zhruba každé sté pivo, které se tu vypije. K dostání je především v lahvích. V několika velkých městech je však možné objevit i točené. Plzeňský Prazdroj se v Berlíně dokonce postaral o celoněmeckou premiéru tankového piva.

V tradičně vinařském Izraeli se vypije na hlavu 10 krát méně než v Česku a tři čtvrtiny trhu kontrolují domácí výrobci. České pivo je ale běžně dostupné v restauracích, obchodech i barech.

Na vlně se vezou i minipivovary

Co si ale cizinci na pultech za hranicemi Česka nekoupí, je pivo z minipivovarů. Těch v tuzemsku přibývá stále víc - aktuálně jich je zhruba kolem tří stovek.  Ve všech se pak celkem uvaří zhruba 1,4 procenta z celkového výstavu piva. Toho se v Česku ročně vyrobí přes 19 milionů hektolitrů. 

Většina minipivovarů vyrábí pro jednu restauraci, proto jich může být více v jedné ulici a nekonkurují si, říká prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Sládci minipivovarů však musí přizpůsobit chutě své produkce tomu, že Češi pijí z 90 procent český ležák, teprve pak mohou nabízet „fantazie“ nebo se pustit do výroby starých typů piv.

Mezi velkými pivovary a minipivovary není podle prezidenta svazu rivalita, pokud jde o výši produkce, ale spíše mediální rivalita. „Velcí výrobci mají někdy pocit,  že na ně se zapomíná, zatímco o minipivovarech se píše často“.

Video Události
video

Zájem o české pivo ve světě roste

Zájem o české pivo ve světě roste

Minipivovarům se daří

Spotřeba v Česku mírně klesá

Češi jsou stále světoví šampióni v pití piva, v přepočtu na osobu je to zhruba 147 litrů ročně. Za posledních deset let se ovšem spotřeba podle Šuráně snížila přibližně o pět procent. Stejný trend očekává pro dalších deset let. Zároveň dodává, že s růstem exportu českého piva roste i zájem o české sládky. „Každý měsíc je z ciziny poptávka po jednom, po dvou sládcích. Do minipivovarů, ale i do velkých pivovarů.“

Před Rakušany a Němci máme náskok zhruba 40 litrů na osobu, říká prezident svazu. Asi je to tím, že máme pivo nejlepší, dodává s úsměvem. K tomu se samozřejmě přidává cenová politika (= levné pivo) či tradice. 

Tajemství chmele musí zůstat doma 

Na chuti pozná spotřebitel také nejrůznější novinky z chmelařského průmyslu. Devadesát procent všech chmelnic sice stále patří tradičnímu Žateckému poloranému červeňáku, nicméně se začínají prosazovat i jiné odrůdy - odolnější vůči suchu, které bylo třeba loni extrémní. Podobně jako pivo i český chmel se dobře vyváží, jeho tajemství ale musí zůstat doma.

Navzdory nejnovějším vědeckým technologiím jednatel Chmelařského institutu Josef Patzak tvrdí, že jeho tým vlastně jen pokračuje v taktice panovníka Karla IV, který byl názoru, že si český chmel máme chránit. „Proto jako první zakázal vývoz sadby do zahraničí, čehož se držíme i nadále,“ říká Patzak.

Ten je také už zvyklý, že práce institutu je během na delší časové vzdálenosti. 

„Když budeme nejrychlejší, tak vyšlechtíme odrůdu za 15 let. A je normální, že se dostane na plochy za 20 let. A pak ještě tak 10 let trvá, než si na to pivovary zvyknou.“

Josef Patzak

jednatel Chmelařského institutu

Nejcennější v jeho institutu je schránka s takzvaným klonem 72 - pečlivě uchovaný žatecký poloraný červeňák, který je univerzální a roste dobře téměř ve všech chmelnicích. Kromě toho tu vědci vyvíjejí i nové odrůdy. Začíná být poptávka hlavně po těch odolnějších, například kvůli loňskému suchu.

Zatímco sládci zažívají díky zájmu o pivo zlaté časy, hůř jsou na tom samotní pěstitelé. Další sezona je za rohem, ale ztráty z loňska zůstávají. Ze slíbených finančních kompenzací zatím nedostali nic.