Praha - Velké balení neznamená vždy synonymum pro výhodný nákup. Na kontrolní nákup se štáb České televize vydal do pražského hypermarketu. Jejich cílem bylo porovnat výhodnost často neprakticky velkých balení s cenami běžných velikostí zboží.
Velké balení nemusí být vždy výhodnější než malé
Velké balení nemusí být vždy výhodnější, než to malé. To platí třeba u drogerie, masných výrobků, marmelád nebo třeba cukrovinek. Konkrétně balení pražené mleté kávy „dva v jednom“ stojí v přepočtu na kilogram téměř 380 korun. Samostatně pak balená káva vychází na kilogram o 36 korun levněji.
„Cena malého balení může být krátkodobě snížena v rámci podpory prodeje daného výrobku,“ zdůvodňuje cenovou politiku Tesca jeho mluvčí Eva Karasová. Jenže praxe drahého velkého balení platí i u zboží, kde se žádné akční slevy nevyskytují. Třeba u paštiky je rozdíl u ceny za jedno kilo dokonce padesát korun ve prospěch té malé, přičemž výhodná není ani velká majonéza.
Miloslava Fléglová, mluvčí ČOI:
„Vzhledem k tomu, že je volná tvorba cen, žádný právní předpis obchodníkům neukládá, aby ekonomické balení výrobku prodávali za zvýhodněnou cenu.“
Stačí sledovat cenu za kilogram
Z právního hlediska je vše v pořádku. Každý obchodník musí totiž cenu přepočtenou na kilogram či litr uvádět nejenom v regálech, ale i u zboží na internetu. A přestože je uvedena jen malým písmem, sleduje ji stále více lidí. „Donedávna si toho čeští zákazníci tolik nevšímali, ale s tím, jak rostou ceny, to registrují více a více,“ říká analytik Incoma Research Zdeněk Skála.
Více než třetina lidí svůj nákup pečlivě plánuje dopředu a vybírá i podle letáků. Také tam musí prodejce uvádět kompletní ceny. Jaký dopad bude mít tato praxe na nákup údajně výhodných balení, ukážou až další průzkumy.
Velké versus malé balení (zdroj: ČT24)