New York - Americká investiční banka Goldman Sachs podle svého exmanažera Grega Smithe ztratila veškerou firemní kulturu a ovládla ji neúcta ke klientům. Vyjádřil se takto ve středečním článku pro deník The New York Times. Výkonný manažer banky Greg Smith odešel z největší americké investiční banky po 12 letech. Z Wall Streetu se však ozývají nesouhlasné reakce, proč tam tedy tak dlouho zůstal. Banka, pro kterou pracuje například i bývalý ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý, jeho kritiku odmítla.
Exmanažer Goldman Sachs si nebral servítky, Wall Street se mu směje
Banka považovaná veřejností za jednu z temných postav finanční krize se podle Smithe z nedávných hlubokých problémů odvětví vůbec nepoučila. Dodal však, že tato praxe nebyla vždy stejná, byť to prý mnoho lidí překvapí. V minulosti prý dobrá firemní kultura byla klíčem k úspěchu banky. Nešlo prý jen o vydělávání peněz, ale pokornou službu klientům.
Greg Smith, bývalý výkonný manažer Goldman Sachs
„Upřímně ale mohu říci, že prostředí (v Goldman Sachs) je nyní nejjedovatější a nejničivější, jaké jsem kdy viděl.“
Smith míní, že za úpadkem Goldman Sachs stojí její vedení, které tvoří výkonný ředitel Lloyd Blankfein a předseda správní rady Gary Cohn. Zatímco dříve prý podnik povyšoval lidi, kteří mysleli na klienty a na to, aby jednali správně, nyní mají ve společnosti šanci zaměstnanci, kteří jí vydělávají dost peněz.
Reportáž Hany Scharffové (zdroj: ČT24)
K rychlému úspěchu podle Smithe vedou tři cesty. Zaměstnanec prý může přesvědčit klienty, aby investovali do akcií a dalších produktů, kterých se Goldman Sachs snaží zbavit anebo které banka nepovažuje za příliš ziskové. Může také „lovit slony“. Ve firemním slangu to prý znamená přinutit klienty k tomu, aby obchodovali s čímkoliv, co bance přináší největší zisk. Anebo může obchodovat s nechvalně proslulými deriváty jako CDO a CDS.
Smith se v bance zaměřoval právě na deriváty. Zúčastnil se prý jednání, kde se „ani minutu neřešily otázky, jak pomoci klientům“. „Jde čistě jenom o to, jak z nich dostat co nejvíce peněz,“ podotkl. Dodal, že byl v bance opakovaně svědkem toho, jak se o zákaznících mluvilo jako o „blbcích“. Podotkl ale, že neví o žádných nelegálních aktivitách.
Současně měl Smith ve firmě na starost i hledání nových zaměstnanců mezi studenty. K odchodu z Goldman Sachs jej mimo jiné přimělo to, že by se jim už nemohl dívat do očí, když by jim líčil, o jak dobré zaměstnání jde. Článek nazvaný Proč odcházím z Goldman Sachs prý zveřejnil proto, aby otevřel správní radě banky oči. „Učiňte klienty opět středem zájmu svého podnikání. Bez klientů nebudete vydělávat. Vlastně přestanete existovat. Odstraňte morálně narušené lidi nehledě na to, kolik vydělávají peněz,“ vyzval.
Goldman Sachs se ohradil, Wall Street a komentátoři se smějí
Banka ale Smithovy výhrady ve vyjádření pro tisk odmítla. „Nesouhlasíme s názory, které vyjádřil. Podle nás neodrážejí způsob, jakým podnikáme. Máme za to, že budeme úspěšní, pouze pokud naši klienti budou úspěšní. Tato základní pravda leží v srdci toho, jak se chováme,“ uvedla.
Reakce z Wall Streetu
Jamie Dimon, ředitel JP Morgan Chase: „Nechci, aby někdo zneužil situace, ve které se ocitla konkurence (Goldman Sachs)… Takový byznys se u nás nedělá.“
Fred Destin, Open Source Venture Capital: „Pane Smith, 13 let je dost dlouho na to, abyste si uvědomil, jak fungují investiční banky.“
Stephen Colbert, americký komik, moderátor, politický satirik: „Jakmile se dozvěděl, že kultura Goldmanů staví na chamtivosti, okamžitě po 12 letech odešel.“
Charles Gasparino, reportér americké TV Fox Business: „Lidé z Goldman Sachs říkají, že Greg Smith neví, o čem mluví, protože nikdy nevydělal 750 tisíc dolarů za rok.“
Zdroj: Business Insider
Podle The New York Times Smith pouze veřejně řekl to, o čem se na Wall Streetu šeptá. Změny v odvětví dává do souvislosti s převratnými proměnami, kterými prošlo. Zatímco dříve se na Wall Streetu prakticky všichni znali a tamní firmy tvořili partneři, kteří se zaměřovali na dlouhodobé zisky, nyní jsou banky veřejně obchodované a vládne jim zaměření na krátkodobé zisky. Zároveň erodovala loajalita ke klientům.
Smithův článek vzbudil velkou pozornost a vyvolal rozporné reakce. Podle některých názorů není odstupující manažer v bance nijak známou postavou. Jiným lidem zase v materiálu chybí přiznání osobního podílu na špatnostech, které autor popisuje. Humorista Andy Borowitz pak zveřejnil fiktivní Blankfeinův e-mail klientům: „Pan Smith působí dojmem člověka se svědomím, ideály a vysokými morálními standardy. A když jste si četli jeho slova, bezpochyby jste si kladli znepokojující otázku: jak jen Goldman mohl někoho takového najmout?“
Celou věc komentovali i Blankfein s Cohnem osobně. V e-mailu zaslaném deníku The New York Times označili za pochopitelné, že někteří ze 30 tisíc zaměstnanců banky jsou nespokojení. Podivili se nad tím, že se deník rozhodl publikováním článku „zesílit“ tvrzení jednotlivce. Zároveň Smithovy názory odmítli jako neodůvodněné.
Smithův učitel z Johannesburgu, kde bankéř vyrůstal, o bohulibých pohnutkách svého žáka nepochybuje. „Greg vyznával vysoké mravní principy, a pokud zvolil tento postoj, pak bylo v Goldman Sachs něco, co hrubě narušovalo jeho hodnoty,“ dodal učitel Elliott Wolf.
Po krizi v roce 2008 se Goldman Sachs ocitla v hledáčku veřejnosti, když její šéfové vystoupili na slyšení v Kongresu ohledně nepravostí v oboru. Komise pro cenné papíry a burzy také banku v roce 2010 obvinila z podvodu, když Goldman Sachs podle ní prodávala svým klientům deriváty vytvořené z nekvalitních amerických hypoték a neinformovala je o tom, že sama se proti těmto cenným papírům zajišťuje. Banka pak dobrovolně zaplatila pokutu 550 milionů dolarů (10,4 miliardy korun).