Pod některými dosud nezastavěnými pozemky vedou sítě energetiků, stavět se na nich tedy vůbec nesmí. Problém je v tom, že o kabelech pod zemí často neví ani katastr nemovitostí. Může se tak stát, že si někdo koupí stavební parcelu, na které si ale ve výsledku nic nepostaví.
Pozemek, na kterém se nesmí stavět – o kabelech pod parcelou neví ani katastr
Události: O inženýrských sítích nemusí vědět ani katastr (zdroj: ČT24)
Chyba přitom není na straně energetiků. Ti totiž musejí své sítě hlásit do katastru až od roku 2004. Starší kabely tam tedy potencionální kupec nenajde. „V kupní smlouvě mám dokonce i kolonku, kde stojí, že na parcele neváznou žádné závazky vůči třetí straně,“ popisuje vlastní zkušenost Petra Bláhová, která si jeden takový pozemek s 33 let starým kabelem koupila.
Dříve to upravoval zákon, kdy se nemusela věcná břemena zapisovat do pozemkových knih. Nejpodstatnější, co by měli všichni, kteří uvažují o koupi pozemku, udělat, je nahlédnout na geoportál, kde si mohou ověřit existenci sítí.
Před koupí pozemku by si tak měl každý prověřit parcelu u každého z distributorů. „U všech těchto zřizovatelů se informace dá zjistit, někde jednodušeji, někde složitěji,“ dodává hlavní inspektor z Nemopasu Radim Mařík.
Pokud totiž pod pozemkem sítě skutečně jsou, nesmí se v jejich ochranném pásmu doslova ani kopnout do země. „Ochranná pásma okolo podzemních kabelů jsou podle výšky napětí, které tím kabelem prochází. Pokud by to bylo nějaké vyšší napětí, tak máte ochranné pásmo tři metry na každou stranu,“ dodává Mařík.
Stavbu domu omezuje i odstup od souseda
Nejsou to ale pouze inženýrské sítě, které mohou stavbu domu omezit. Dodržovat se musejí například odstupy od okolních budov, které mají jasně specifikované parametry – minimálně 7 metrů od další budovy a od hranice pozemku 3,5 metru. Šest metrů by pak mělo být také mezi domem a komunikací.
V případě, že v okolí již stojí stavby, musí projektant či požární specialista přizpůsobit nový dům také odstupovým požárním vzdálenostem. Pak jsou zde rovněž akustické parametry. Pokud je v okolí silnice, železnice či hlučná výroba, je třeba minimálně „laicky“ zvážit jejich hlučnost. Některá území mají zpracovány takzvané hlukové mapy, ze kterých je patrné zatížení pozemku hlukem. Vedle hlukových map by měli lidé kontrolovat také mapy záplavových území.
Omezení při stavbě
V Česku jsou vedle toho rovněž území se středním a vysokým radonovým rizikem. Stavby na těchto územích musí být navrženy tak, aby nedocházelo k pronikání radonu z podloží do obytných místností. Zvláště u hodně vysokého radonového rizika to vede ke speciálním stavebním opatřením.
A nakonec se řeší i světlo. Pro pozemky v okolí obytných budov je požadavek oslunění minimálně jedné poloviny plochy pozemku po dobu minimálně tří hodin. Posouzení se provádí normovým výpočtem pro zdánlivou dráhu slunce odpovídající 1. březnu.