Na uprchlickou krizi dá Česko miliardu korun. Dalších 160 milionů pošle do Sýrie

Migrační krize v Česku navyšuje zejména rozpočet ministerstva vnitra. To bude letos hospodařit s třemi miliardami korun navíc. Přes miliardu půjde právě na řešení uprchlické krize. Další peníze například na rozvoj policie. Vedle toho hodlá Česko poslat přímo na pomoc Sýrii dalších 162 milionu korun. 

„Výdaje na nelegální migraci (tedy chod Zařízení pro zajištění cizinců) se zvýšily na více než trojnásobek, v čemž hrají kromě zvýšeného počtu zajištěných cizinců významnou roli i nezbytné výdaje vynaložené na zprovoznění těchto zařízení,“ uvedlo ministerstvo vnitra.

Česko tedy dává na migraci minimálně jednu miliardu korun s tím, že ministerstvo vnitra odhaduje nárůst až na dvojnásobek, tedy na dvě miliardy. „Vzhledem k tomu, co je tady reálně ve hře, tak jsou to poměrně malé peníze. Připomeňme, že deficit české ekonomiky má být v tomto roce 70 miliard,“ dodává hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

Video 90’ ČT24 - Migrační krize v Evropě a vše kolem ní
video

Kovanda: Jedna miliarda na uprchlickou krizi je rozumný výdaj

 

Náklady na jednoho běžence ministerstvo vnitra vyčíslilo zhruba na 15 tisíc korun měsíčně. Pobyt uprchlíka během azylového řízení, které trvá průměrně 105 dní, pak vyjde na dalších 53 tisíc. Na běžence k nám ale míří i evropské peníze. Za každého člověka, kterého se Česko dobrovolně ujme, dostane 6 tisíc eur (tedy zhruba 162 tisíc korun). Pokud mají cizinci vlastní peníze, denně platí 112 korun za jídlo a 130 korun za ubytování. 

„Měli bychom pomáhat v místech konfliktu, tam ta pomoc může být nejúčinnější.“

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Roklen

Vedle toho dá Česká republika v letošním roce nejméně šest milionů eur – tedy asi 162 milionů korun – na pomoc Sýrii a celému regionu. Většina finančních prostředků je určena na rozvojovou pomoc. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) má český příspěvek oznámit ve čtvrtek na dárcovské konferenci v Londýně.

Rozpad Schengenu by byla pro ekonomiku rána

Konec Schengenu – i to je možnost, která podle některých politiků přijde s uprchlickou krizí. Schengenský prostor je zónou volného pohybu zboží a osob, v němž jsou mezi členskými státy zrušeny hraniční kontroly pro cestující, s výjimkou mimořádných okolností. V posledních měsících ale některé státy Evropské unie zavedly na svých hranicích dočasné kontroly kvůli nekontrolovanému přívalu migrantů.

Minulý týden členské země vyzvaly Evropskou komisi k umožnění až dvouletého prodloužení kontrol na některých vnitřních hranicích schengenského prostoru. V současné době je takové opatření omezeno na šest měsíců.

„Pokud bychom přijali předpoklad, že by to znamenalo výrazné omezení zahraničního obchodu, tak by to bylo pro českou ekonomiku velmi negativní. Česká ekonomika je exportně orientovaná – výše exportu tvoří více než 80 procent hrubého domácího produktu s tím, že 80 procent českého exportu směřuje do zemí Evropské unie,“ říká hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

 A že by to bylo pro podnikatele skutečně velkou překážkou, potvrzuje i generální ředitel společnosti Koh-i-noor Vlastislav Bříza. „Neumím si představit, že by kamiony, které dneska jezdí běžně přes hranice, že by dokázaly dopravit zboží včas,“ dodává Bříza. 

Video 90’ ČT24 - Migrační krize v Evropě a vše kolem ní
video

Bříza: Uplatnění migrantů na českém trhu by nebylo jednoduché

 

Co se týče uplatnění samotných migrantů na českém trhu práce, je Bříza zdrženlivý. Podle něj by to rozhodně nebylo jednoduché a vyžadovalo by to spoustu práce. 

Francie by tratila miliardy eur

Agnetura AFP vedle toho informovala o vládní odborné studii, která říká, že obnovení hraničních kontrol uvnitř schengenského prostoru volného pohybu by mohlo francouzskou ekonomiku stát v krátkodobém výhledu až dvě miliardy eur (54 miliard korun) a v dlouhodobém více než deset miliard. 

Opuštění Schengenu v reakci na migrační krizi by se v krátkodobém horizontu odrazilo na práci v pohraničí, na cestovním ruchu a na nákladní dopravě, zdůrazňuje ve své zprávě France Stratégie, expertní orgán francouzské vlády.

Studie zkoumá dopady na ekonomiku v případě krátkodobého i naopak střednědobého až dlouhodobého horizontu. Věnuje se také variantám omezených či systematických kontrol kamionů na  hranicích. 

Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by systematické kontroly totožnosti na hranicích měly pro zahraniční obchod vážnější důsledky. Hrubý domácí produkt by v roce 2025 byl nižší o 0,5 procenta než nyní, což znamená konstantní ztrátu 13 miliard eur.

V celém schengenském prostoru by šlo o pokles HDP o 0,79 procenta, což znamená čistou ztrátu 110 miliard eur, uvedli autoři zprávy.