Vláda schválila návrh novely zákona o DPH, který zmírňuje sankce ohledně kontrolního hlášení. Pokuty, které mohou dosáhnout až padesáti tisíc korun, bude nově možné prominout. Firmy kritizovaly sankce s tím, že jsou velmi přísné. Novela by mohla být podle ministra financí účinná od června. První kontrolní hlášení ale finanční úřady dostanou už do 25. února.
Sankce u kontrolního hlášení bude možné prominout
Nejvýraznější změnou je, že pokuty v pevné výši 10 tisíc, 30 tisíc a 50 tisíc korun bude možné podle schválené novely z ospravedlnitelných důvodů prominout. Taková možnost se ale nebude vztahovat na plátce, kteří v posledních třech letech závažným způsobem porušili daňové nebo účetní právní předpisy.
Ministerstvo financí pak navrhuje i automatické prominutí sankce u tisícikorunové pokuty za opožděné podání hlášení, a to jednou za kalendářní rok každému plátci, pokud sám svou chybu napraví, aniž byl správcem daně vyzván. „Navíc pokuty v této výši vzniklé do účinnosti navrhované novely ze zákona zaniknou, čímž bude zpětně vytvořeno určité toleranční přechodné období,“ uvedlo ministerstvo financí.
„Osobně považuji za významné zmírnění jednotisícové pokuty, protože k ní v praxi pravděpodobně bude docházet nejčastěji,“ uvedla členka představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavla Břečková. Novela rovněž prodlužuje lhůty pro reakci plátce DPH na výzvu finančního úřadu k odstranění pochybností v podaném kontrolním hlášení z pěti kalendářních dnů na pět pracovních dnů.
Ministerstvo tak de facto vyhovělo námitkám odborné veřejnosti. Například Komora daňových poradců navrhovala testovací období pro podávání kontrolních hlášení a využití institutu prominutí daně nebo příslušenství daně.
Nejvyšší sankce přijde, když kontrolní hlášení nepodá plátce ani v náhradní lhůtě
Teď zákon udává, že pokud plátce podá kontrolní hlášení v náhradní lhůtě poté, co jej vyzval finanční úřad, musí zaplatit deseti tisíc korun. Třicetitisícová pokuta vznikne automaticky, pokud plátce DPH nepodá následné kontrolní hlášení na základě výzvy finančního úřadu ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů. Pokuta padesát tisíc korun vznikne, pokud firma kontrolní hlášení nepodá ani v náhradní lhůtě.
„Úkolem finanční správy samozřejmě je hlídat výběr daní, ale na druhou stranu jsme nechtěli podnikatele příliš zatížit,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Kvůli přísně nastaveným sankcím přitom podle informací ČTK řada drobných účetních odmítala nově poskytovat služby klientům, kteří jsou plátci DPH. Samotných daňových poradců se toto netýkalo, protože ti mohou získat pojištění odpovědnosti, které by dopady případných sankcí pokrylo.
Předseda představenstva Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda ale míní, že je koncept hlášení špatně. „Úplně to odmítáme. Ať koná finanční úřad, ať honí podvodníky,“ uvedl s tím, že by kvůli tomu neměla padnout administrativní zátěž na šest set tisíc podnikatelů.
Danda: Sankce byly opravdu krvelačné, dá se říct téměř likvidační (zdroj: ČT24)
Kontrolní hlášení k DPH představuje pro vládu jeden z nástrojů, které mají zabránit daňovým únikům. Jejich cílem je, aby finanční úřady získaly informace o vybraných transakcích plátců DPH, a tím rychlejší informace o možném daňovém úniku. Díky kontrolnímu hlášení mohou finanční úřady například porovnávat trendy, srovnávat data a nalézat odchylky ve výkazech daného plátce proti obdobným společnostem, a tím lépe zacílit daňové kontroly.
Firmy budou muset podávat kontrolní hlášení každý měsíc. První hlášení tak budou muset podat do 25. února. Pro fyzické osoby, které jsou plátci DPH, bude lhůta pro kontrolní hlášení závislá na lhůtě přiznání u DPH. Fyzické osoby mohou přiznání podávat měsíčně nebo čtvrtletně. Čtvrtletní plátci DPH tak první kontrolní hlášení musí podat do 25. dubna.