Brusel - Evropská komise dnes navrhla zmrazit Maďarsku peníze z evropských fondů. Komise své rozhodnutí zdůvodnila tím, že Budapešť nedělá dost pro snížení nadměrného rozpočtového deficitu. Rozpočtová pravidla nicméně nyní v Unii porušuje více zemí a komise dosud nikdy k takovému kroku proti zemím mimo eurozónu nepřistoupila. Podle pozorovatelů mohly komisi přimět k bezprecedentnímu rozhodnutí také změny maďarské ústavy z dílny vlády Viktora Orbána, které Brusel dlouhodobě kritizuje.
Evropská komise chce zmrazit Maďarsku peníze z eurofondů
Evropská komise chce Maďarsku zmrazit zhruba 495 milionů eur (asi 12,4 miliardy korun) z kohezních fondů, z nichž se v rámci snahy podporovat chudší regiony rozdělují v Evropské unii miliardy eur. Pozastavení peněz by mělo začít od počátku ledna 2013. Definitivní rozhodnutí o tom, zda Unie Budapešti skutečně fondy zmrazí, by mělo padnout v březnu.
Eurokomisař pro regionální záležitosti Johannes Hahn poznamenal, že dnešní rozhodnutí „dává Maďarsku šanci a čas napravit situaci“. Výše navrhovaného opatření je také podle něj přiměřená. Komise proceduru pro porušování výše deficitu s Maďarskem vede nepřetržitě od jeho vstupu do Unie v roce 2004.
Bezprecedentnost svého kroku proti Maďarsku uznává i komise
„Je to poprvé, kdy je takovéto opatření uplatňováno,“ uvedla Evropská komise ve svém prohlášení.
„Dnešní návrh by měl být chápán jako silný podnět k tomu, aby země prosadila důsledná a důvěryhodná fiskální pravidla, která zaručí, že budou prostředky z fondu využity správně. Nyní je na maďarské vládě, jak se zachová předtím, než sankce začne platit,“ zdůraznil eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.
Zmiňovaná částka zhruba 495 milionů eur představuje 0,5 procenta maďarského HDP a 29 procent peněz, které pro rok 2013 mělo v kohezních fondech vyčleněno. „V relaci k ročnímu HDP je to částka nevýznamná. Je to však jediný představitelný nástroj fiskální expanze, o nějž by země přišla, navíc na základě velmi nestandardního postupu, který - podle mého názoru - sleduje jiný než oficiálně deklarovaný cíl,“ uvedl analytik České spořitelny Petr Zahradník.
Maďarská vláda považuje rozhodnutí komise za sporné
„Evropská komise sice odhadla rozpočtový deficit pro příští rok na 3,25 procenta, vláda ale podnikla kroky k tomu, aby ho snížila o 0,4 procenta, čímž se udrží pod tříprocentní hranicí,“ upozornila maďarská vláda. Návrh Bruselu je podle Maďarska také sporný z právního hlediska, protože chce zemi trestat za něco, co se očekává až v budoucnosti.
Péter Szijartó, mluvčí maďarského premiéra
„Dnešní rozhodnutí Evropské komise je nespravedlivé a neopodstatněné.“
Problém Maďarska je navíc komplikovanější v tom, že v roce 2011 oficiálně nezaznamenalo schodek, nýbrž přebytek rozpočtu. Stalo se tak ale jen díky jednorázovým opatřením, konkrétně převedení penzijního fondu do rozpočtu, a letos se opět propadne do schodku.
Reportáž Evy Hrnčířové a Josefa Pazderky (zdroj: ČT24)
Rozpočtová pravidla Evropské unie nyní porušuje většina členských zemí včetně České republiky. Komise kvůli tomu s nimi také vede patřičné procedury pro porušení pravidel. Pokud se ale země o nápravu snaží a postupují v souladu s doporučeními z EU, pak trestány nejsou.
Někteří pozorovatelé hovoří také o politických důvodech Bruselu. Tomu se totiž nelíbí nová maďarská ústava, vypracovaná jednobarevnou, konzervativní vládou Viktora Orbána. Komise od minulého měsíce hrozí Budapešti právními kroky, pokud nezmění ústavní zákony o centrální bance, soudech a ochraně dat, které údajně nejsou v souladu s unijní legislativou. Spolu s Maďarskem komise v lednu označila za země, které nesplní letos cíl snížení schodku pod tři procenta HDP, i Belgii, Kypr, Maltu a Polsko. Jenže u nich narozdíl od Maďarska Brusel viděl snahu se situací něco dělat.¨
Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn na dnešní tiskové konferenci odmítl, že by dnešní rozhodnutí souviselo s jinými právními procedurami, které Brusel s Budapeští vede a v nichž hrozí, že by Maďarsko mohlo skončit u Soudního dvora EU. V nich jde o právě nedávno přijaté ústavní změny, které podle kritiků omezují nezávislost centrální banky, úřadu pro ochranu dat i soudního systému. „Je to oddělený proces,“ podotkl Rehn.