O více než 15 miliard dolarů (asi 376 miliard korun) zažalovala americkou vládu za zamítnutí ropovodu Keystone XL kanadská společnost TransCanada. V žalobě tvrdí, že Obamova vláda porušila své závazky ze severoamerické dohody o volném obchodu, chránící zahraniční investice, a firmě tak vznikly uvedené škody. V další žalobě se společnost domáhá zrušení samotného rozhodnutí.
TransCanada požaduje 15 miliard dolarů za zrušený ropovod Keystone
Americká vláda se k žalobě podle agentury Reuters ještě nevyjádřila, kanadská vláda se od ní distancovala: ve sporu prý nehraje žádnou roli.
Obamova vláda loni v listopadu zamítla projekt ropovodu Keystone XL z Kanady do Spojených států s tím, že „neslouží národním zájmům“. Schválení projektu by prý „podkopalo vedoucí roli USA v boji proti změně klimatu“. Kanadskou ropu prezident Obama označil za „špinavou“ a řekl, že její dovoz by energetickou bezpečnost USA neposílil.
Na rozhodnutí se čekalo přes 7 let
Obamova vláda odkládala rozhodnutí o projektu více než sedm let, od roku 2008, kdy jej kanadská společnost TransCanada předložila. Ropovodem Keystone XL mělo na americký Středozápad proudit z kanadských ropných nalezišť přes 800 tisíc barelů ropy denně. Celý projekt by propojil kanadskou a americkou ropovodní síť.
Přečerpávací stanice firmy TransCanada v Nebrasce, součást projektu Keystone
Obama rozhodnutí o Keystone XL zdržoval více než sedm let, zejména pod tlakem ekologických aktivistů, pro něž se Keystone stal symbolem boje proti emisím skleníkových plynů. Ochránci životního prostředí argumentovali tím, že těžba ropných písků v Kanadě je spojena s většími emisemi a s ohrožením globálního klimatu.
Nový prezident může projekt oživit
Zastánci projektu, včetně činitelů kanadské vlády, namítali, že Kanada bude do USA ropu vyvážet stejně. Bude to ale dělat po železnici, kde jsou mnohem častější úniky ropy, které bývají navíc spojeny s neštěstími.
Americké ministerstvo zahraničí ještě v předloňském předběžném posudku odhadlo, že projekt vytvoří přímo kolem 10 tisíc míst a přinese investice ve výši 3,5 miliardy dolarů (88 miliard Kč). Ty by přímo a nepřímo podpořily vznik dalších desítek tisíc pracovních příležitostí.
Obří projekt podporovali republikáni i někteří demokraté. Americký Kongres počátkem loňského roku schválil zákon, který by umožnil výstavbu, Obama ho ale loni v březnu vetoval a Senátu se nepodařilo jeho veto zvrátit. Nový život projektu může dát Obamův odchod z funkce na počátku roku 2017, pokud ve volbách zvítězí republikán nebo umírněný demokrat.